Miloš Zeman uvažuje o tom, že by založil novou levicovou stranu. Připomíná zapuzenou zestárlou panovníkovu milenku, vypovězenou ode dvora, která sní marný sen o návratu do královy přízně.
Pátek 26. června
Jiří Paroubek odsunul jednoho ze svých hlavních oponentů ve straně, exposlance Jaroslava Foldynu, na šesté místo ústecké kandidátky (původně se tvářil, že by Foldyna mohl být třetí).
To vyvolalo mezi ústeckými přáteli jakýsi neklid, reptá např. exposlanec Kopecký z Podsedic, kde kdysi padla známá přátelská facka. Oba kverulanti jsou přívrženci expředsedy Zemana, němcožrouti a slavjanofilové. V ČSSD je těžké si vybírat. Nicméně obsazování ústecké kandidátky svou technikou i možností výběru z kandidátů, kteří přicházejí v úvahu, v něčem vzdáleně připomíná íránské prezidentské volby.
Jak Paroubek zachránil dobrou pověst ČR
Výsledky posledního volebního modelu CVVM, o němž jsem už psal, jen potvrdily trend započatý volbami do EP. ČSSD ztrácí, dr. Rath, jedna z Paroubkových levých rukou (sociální demokraté jsou levicová strana, proto jejich předseda má obě ruce levé), přišel s vysvětlením, že byli na rozdíl od hulvátů z ODS příliš slušní (chronický problém dr. Ratha nejspíš je, že mu chybí čichové buňky pro neslušnost). Předseda Paroubek se snaží ze všech sil toto obvinění ze sebe setřást. Včera např. prohlásil, že předsednictví premiéra Fischera a jeho lidí vykazuje kvalitativní rozdíl od předsednictví Topolánkova a že lze jen spekulovat, co by udělalo s reputaci ČR, kdyby byl předseda rady EU nachytán v nedbalkách (na záběrech z Berlusconiho vily), jako se to stalo Topolánkovi (když to na Topolánka vytáhli, byl už v demisi). Takže Paroubek vlastně svržením vlády zachránil dobrou pověst ČR. Také poslední Topolánkovo vyjádření k financování lyžařského mistrovství světa je podle Paroubka „projev neuvěřitelného pokrytectví“ a „chování tak nestoudného, že by se měl Mirek Topolánek s omluvou poroučet z politiky“. Jak je dobře, že je předseda ČSSD nepoučitelný a nepředělatelný!
O čem se spekuluje
Poté, co LN přinesly zprávy o komplotu mezi ČSSD a ODS, dnes informují o tom, že komplot už neplatí. Potvrdily to čelní představitelé obou stran, kteří si nepřejí být jmenováni. Nyní se zase podle LN spekuluje o tom, že do Bruselu prosadí ODS Kalouska v případě, že se TOP 09 podaří ve volbách připravit ČSSD o voličské hlasy. Ještě že to tak pěkně píší, aspoň teď vím, že na podzim rozhodně nemám volit ani ODS, ani TOP 09, jsou to podvodníci. Jen bych potřeboval ještě poradit, zda mám dát hlas Machovi, Železnému nebo přímo Bobošíkové. Pana prezidenta volit bohužel nemohu, z neznámých důvodů nekandiduje, a kromě toho mu nějak klesají preference. Není to nic dramatického, pořád jich má na rozdávání. Nicméně česká zkušenost s prezidenty praví, že každý prezident, byť i sebevíce ambiciózní (a je těžko říci, kdo z obou dosavadních prezidentů ČR měl těch ambicí víc), se nakonec okouká a lidi otráví.
Sobota 27. června
Miloš Zeman uvažuje o tom, že by založil novou levicovou stranu. Musí k tomu být podle něho splněny dvě základní podmínky.
Za prvé, ODS a ČSSD by musely uzavřít velkou koalici, což by byl podvod na voličích, a za druhé, musela by se podstatně prohloubit současná hospodářská krize (ani jedna z velkých stran nemá věrohodný plán na její řešení). Smysl druhé podmínky je zjevný – musela by nastat natolik tísnivá situace, že by lidé začali doufat v nějakého spasitele. Pokud jde o první podmínku, opoziční smlouvu by asi Zeman snesl, nebo snad ne? Když ovšem budou obě silné strany v koaličním klinči, měl by kverulant-spasitel naději se prosadit. Pan Zeman doufá marně, jeho doba uplynula. Připomíná zapuzenou zestárlou panovníkovu milenku, vypovězenou ode dvora a internovanou na jakési hradní pevnosti, aby příliš neblbla a neintrikovala, která sní marný sen o návratu do královy přízně.
Pointa Klausova rozhovoru
Prezident Klaus poskytl exkluzivní rozhovor Právu. Současné povodně označil za „standardní a velmi lokální věc“, samozřejmě s tím, že lituje obětí na životech. Nevím, mně to tak standardní nepřipadá. Je možné, že za totáče zprávy o kalamitách učesávali a zčásti tutlali, ale všechny a takhle devastující? Současná ekonomická krize podle Klause není rakovina ani mor, nýbrž jen těžká chřipka (v to bych taky doufal). Klausovy poznámky k „narůstající nerovnováze“ ve světové ekonomice mi připadají (jako laikovi) zajímavé. Mluví o „pádu všem nám se zdajícího silného postavení předsedy ČSSD Paroubka v několika týdnech“, tady bych si skoro ještě trochu počkal. V situaci, kdy považuje za nepřípustné zatahovat KSČM tím či oním způsobem do vládnutí, nezbývá podle něho nic jiného než spolupráce ČSSD a ODS (Paroubek bude mít v takovém případě pořád ještě v záloze KSČM, kdežto ODS ne, a přitom ODS bude vystavena obrovskému pokušení se s KSČM taky spustit, jediná rozumná možnost je, že se středopravým stranám – včetně ODS - podaří dosáhnout ve volbách dostatečné většiny).
Pořizovatel rozhovoru Robert Dengler Klause dvakrát výrazně nachytal na švestkách, když citoval jednak jeho někdejší výroky o podpisu Evropské ústavy (kdyby občané nebo Parlament řekli ústavě ano, nemohl by odmítnout) a jednak jeho řeči o prezidentu jako o nepolarizujícím, případně sjednocujícím elementu (v rámci kritiky svého předchůdce). Prezident se legračně kroutil, je smutné, že považuje čtenáře za takové blby. To, co říká o extremismu (trápí ho, ale není to dominantní, určující charakteristika naší doby), o policii (že je jí třeba vrátit elementární důvěru v sebe samu) a o tom, že se komunální politici v beznaději pokouší řešit problematiku např. neplatičů způsobem, který nepochybně může vyvolávat jisté kritiky, ale na druhé straně se po formální stránce názory právníků na jejich počínání liší (řeč je konkrétně o primátorce Řápkové) a po politické stránce byla odvaha říci „někde musíme začít a něco udělat“, je pravda do slova a do písmene. Pointa jeho rozhovoru ovšem je, že by se mohl po vypršení svého prezidentského mandátu vrátit do aktivní politiky „s jiným praporem“: a o té platí totéž, co o návratu, který ohlašuje Zeman.
V souvislosti s rozhovorem je třeba zmínit, že Klausovi od chvíle, kdy se ČR ujala předsednictví EU (tedy od začátku roku) klesla podle agentury STEM popularita o 15 procent. Tak nízko ještě nebyla a tak hluboko se ještě nepropadla. Prezident ČR je vzhledem ke svému postavení na popularitě nejnezávislejší z českých politiků, ale neřekl bych, že mu to bude lhostejné. Takže se možná máme na co těšit.
Blízká setkání
Jiří Paroubek navštívil Moskvu, zúčastnil se tam sjezdu spřátelené strany Spravedlivé Rusko (Putinova c. a k. sociálně demokratická opozice v mezích loajality) a náhoda tomu chtěla, že se tam sešel na hodinové schůzce se samotným ruským premiérem. Předem o tom ani nevěděl, sjednali to na poslední chvíli přátelé ze Spravedlivého Ruska. Ale když už měl tu možnost, svěřil se Putinovi, že by ho velmi potěšilo, kdyby se Putin stal jednou z jeho prvních návštěv v Praze, pokud bude po volbách Paroubek českým premiérem. Zpráva je zásadně důležitá a rozhodně se k ní vrátím.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
Související články:
Petr Holec: SOUDRUH PAROUBEK (Reflex.cz, 29. 6. 2009)
Snad bychom radši měli odebrat Jiřímu Paroubkovi pas. Ještě jedna cesta do Ruska, kde mu vodka rozváže jazyk, a pozve k nám s ruským prezidentem rovnou i ruskou armádu. Samozřejmě jen kvůli lepším vztahům.
