Opět se rozjíždí proces integrace pravice. O víkendu se sešli představitelé některých malých pravicových stran, setkání iniciovala „Věc veřejná“ Radka Johna.
Lépe řečeno sezvala mnohé, přišli jen někteří. Výsledek této integrace, ať se povede nebo ne, bude, že odčerpá hlasy pravici, zatímco ti, co je získají, z toho moc mít nebudou, zcela jistě se jim nepodaří překonat hranici 5 %. Nějak se mi nedaří uvěřit tomu, že by iniciátoři akce tohle nevěděli.
Ministryně spravedlnosti provádí na veřejnosti podivný tanec. Nejprve vrátila do funkce ústeckého krajského státního zástupce Křivance, kterého odvolal její předchůdce. Bylo předem jasné, že to Paroubek neskousne. Po jeho zuřivých protestech prohlásila, že nedostala od pražského vrchního státního zástupce přesné informace (našli by se i jiní kandidáti na funkci, ministryně původně tvrdila, že nikdo jiný než Křivanec není k dispozici). A nakonec dala vědět, že už si to s vrchním státním zástupcem vyříkala a návrat Křivance do funkce je hotová věc. Co to znamená? Vypadá to, jako by někdo paní ministryni řídil, ale řízení zatím nefunguje dokonale.
V ČT se přeli o zahraničně-politických záležitostech ministr Kohout s Alexandrem Vondrou. V zásadě šlo o spor tzv. neantagonistický (Kohout si ovšem nemohl dovolit nezaplést mezi osoby zodpovědné za pád Topolánkovy vlády i jejího premiéra; to nepřekvapuje, vždyť teď sedí ve Fischerově vládě za ČSSD). Neargumentoval tím, že vláda s tak problematickou podporou v Parlamentu se jednou musela sesout, ale tím, že Topolánek dost neposlouchal Paroubka. Větší spor vznikl o Černého Entropu. Kohout ji považuje za zjevně největší ostudu českého předsednictví (ostuda to byla, jestli největší, těžko říci, se dvěma dalšími, chvástáním „Evropě to osladíme“ a sesuvem vlády, tvoří logický a organický celek). Vondra za to Kohouta označil za „konvenčního diplomata“ (v této jedné konkrétní věci bych řekl, zaplať pánbůh za konvenční diplomaty) a prohlásil, že Entropa je jediná věc, kvůli níž si v budoucnu na české předsednictví vůbec někdo vzpomene. Pan Vondra je, jak vidno, škarohlíd. Já bych doufal v milosrdné zapomnění.
Předseda ČMKOS Štěch horuje v Právu, jak jinak, za progresivní zdanění. Má to v úvazku. Zajímavé je přitom „odborové vidění světa“: aby se mohla zachovat spolehlivá sociální síť, „museli by na oltář vlasti více dát ti podle ministra Kalouska úspěšní a pracovití, kteří si pomohli k velkým majetkům“. Všimněte si té jemné ironie: všichni přece odjakživa víme, že bohatci jsou líné podvodnické svině.
„ČSSD a ODS jsou pro zelené dvě strany téže mince,“ píše taktéž v Právu zastupující předseda SZ Liška. Vyvstává otázka, proč tedy s tou jednou stranou mince lezli do vládní koalice.
Hejtman a poslanec Rath na sebe upozornil dvěma iniciativami: za prvé chce, aby hejtmani dostali statut zemských premiérů a z krajských rad se staly zemské vlády, tak, jako je tomu v Rakousku. Postupně by bylo možné vytvořit funkci zemského prezidenta, případně zemského krále, vytvořit zemskou armádu, zemskou policii, zemské soudy a zemské kriminály. Pokud to neprojde, odtrhne se Středočeský kraj od ČR? Vznikla by prekérní situace, protože by se hlavní město Praha ocitlo v nepřátelském obklíčení. Hejtman taky veřejnosti sdělil, že pokud bude po volbách sestavovat vládu ODS, přeruší Středočeský kraj proplácení regulačních poplatků, protože na to už nebude mít. To je nepochybně jednak pravda a jednak jemné upozornění pro voliče: když nedáte svůj hlas ČSSD, budete platit u doktora jako mourovatí. Řekl bych, že hejtman váhu poplatků u lékaře přece jen trochu přeceňuje.
Tomáš Lebeda vytýká v Lidových novinách TOP 09, že se profiluje jako konzervativní a nikoli středová strana, protože voliči hledající alternativu k ČSSD a ODS jsou spíše liberálové. Myslím že není prvořadé, zda liberální nebo konzervativní, pokud se bude profilovat jako „ODS s lidskou tváří“ (tak zní nevyslovená objednávka).
Podle průzkumu agentury STEM došlo k přesunům v žebříčku popularity českých politiků. Nejvíce tratil Paroubek, propadl z 45 % na 37 % a zmizel z první desítky. Tam teď na druhém a čtvrtém místě figurují protagonisté TOP 09 Schwarzenberg a Kalousek. Žebříčku vévodí sociálnědemokratický „slušňák“ Bohuslav Sobotka. Průzkumy popularity politiků není radno přeceňovat, teď, před volbami, však přece jen nějakou vypovídací hodnotu mají, zvlášť když zároveň zohledníme průzkumy ohledně stranických preferencí. Poselství je jednoznačné: ČSSD klesá a může za to Paroubek. Vypadá to zatím, že si svou cestu k triumfu špatně načasoval. Naopak, je tu jakýsi signál (slabý ovšem), že šance TOP 09 stoupají. Bylo by roztomilé, pokud by ve volbách dostala dejme tomu dvacet procent a pak prodělala tutéž cestu politickým nebem jako ODA, US-DEU nebo naposledy zelení, jenom rychlejším tempem (čím je nestabilní politické těleso větší, tím dříve bouchne).
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex.cz)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
