Co přinesl den (pondělí 8. června)

Co přinesl den (pondělí 8. června)

Co přinesl den (pondělí 8. června)

Nečekaně výrazné vítězství ODS / Výsledky jsou signálem do budoucna – jen signálem, ničím víc / Zelení sledují trasu všech stran, jimž dal svou přízeň exprezident Havel / Kalousek chce Schwarzenberga

Nečekaně výrazné vítězství ODS / Výsledky jsou signálem do budoucna – jen signálem, ničím víc / Zelení sledují trasu všech stran, jimž dal svou přízeň exprezident Havel / Kalousek chce exministra Schwarzenberga / V Evropě tu a tam uspěli extremisté / Veřejnost si myslí, že europoslanci mají nestoudně vysoké platy a odměny

Ke konečným výsledkům voleb, ve zkratce a obecně: to, že volby do EP skončí tentokrát vítězstvím ODS, se víceméně předpokládalo, že bude tak výrazné, jsem aspoň já nečekal. ODS zvítězila s náskokem devíti procent a dostala se do té situace, v jaké byla ve chvílích své slávy Paroubkova ČSSD: kdyby podobně uspěla ve volbách do PS, byla by schopna vytvořit většinovou koalici s KDU-ČSL s dostačující většinou (a samozřejmě koalici s ČSSD). ČSSD by zůstala odkázána na dobrou vůli ODS, protože většinu by nedala dohromady s lidovci, ale ani s komunisty. Ve srovnání s předchozími volbami do EP si sice polepšila, ve srovnání s podzimními volbami do krajských samospráv dopadla dnes o něco málo lépe než tehdy ODS, ale řádově je to srovnatelné. Když si výsledky promítneme do krajů, vyhrála v jednom jediném (Olomouckém), všude jinde zvítězila ODS, i když někde jen s malým náskokem. Zcela drtivé bylo vítězství ODS v Praze (tady neuspěli lidovci a jen zde překročila hranici 5 % Evropská demokratická strana) a ve Středočeském kraji, kde je ovšem triumf ODS výrazně oslaben tím, že nad 5 % se dostali už jen komunisté a ČSSD; kdyby se spojili, získala by nad nimi jen nepatrnou převahu).

Volební účast byla nakonec v podstatě stejná jako minule. Výsledky jsou jakýmsi signálem do budoucna – jen signálem, ničím víc. Signál praví, že silová, arogantní Paroubkova politika možná narazila na své hranice a stává se, jak se říká, „kontraproduktivní“. Oddechnout si může Cyril Svoboda – KDU-ČSL je sice oslabena, ale zdá se být zjevné, že je z nejhoršího venku a pád pod 5 % jí zatím nehrozí ani náhodou.

Zelení sledují trasu všech stran, jimž zatím dal svou přízeň exprezident Havel. Řekl bych, že už jim není pomoci. Podle Mirka Topolánka ODS k vítězství dopomohla elektronická média, Internet a modrý tým. Místopředseda Vodrážka se pokusí některé z dobrovolníků modrého týmu přesvědčit, aby se zapojili do stranických aktivit (doufám, že nejde o specialisty na vrhání vajec).

Z KDU-ČSL odešli tři poslanci, Kalousek tak zatím formálně neučinil, ale nepochybně to udělá co nejdřív. KDU-ČSL to už příliš neotřese a nová strana se bude muset velmi snažit, aby se etablovala. Je otázka, zda Kalouskovi vyjde plán na získání exministra Schwarzenberga, který je teď po faktickém zániku zelených věcně vzato bez angažmá. Řekl bych, že je to pro chystanou stranu existenční záležitost.

Z ODS odchází poslanec Laudát, který se jako jediný z klubu zdržel hlasování o důvěře Fischerově vládě. Jeho odchod nemá charakter neloajality a vydírání, už proto, že politická scéna se proměnila, Topolánkova vláda padla a už nemusí bojovat o život.

V Evropě tu a tam uspěli extremisté, nejvýrazněji v Maďarsku (ale i na Slovensku se SNS podařilo získat jeden mandát, předtím ho neměli). V Maďarsku se potvrdilo, že složení parlamentu je v tak frapantním rozporu se stavem politických sympatií veřejnosti, že by s tím snad měli něco dělat; posílení krajní pravice s tímhle neblahým stavem nejspíš souvisí. Zpravodaj ČT z Budapešti Kerekes podal ovšem zcela nesmyslný obraz výsledků maďarských voleb; podstatné je, že demokratická konzervativní opozice, FIDESZ, získala přes 55 % hlasů, socialisté něco málo přes 17 %,a pětiprocentní hranici překonalo ještě Maďarské demokratické fórum s 5,3 %. Krajní pravice (Jobbik) dosáhla něco přes 14 %, tedy stejně jako u nás krajní levice, komunisté.

Podle průzkumu agentury Median si drtivá většina veřejnosti myslí, že europoslanci mají nestoudně vysoké platy a odměny a měli by ihned navrhnout jejich snížení. Nemohu si pomoci, ale tento způsob uvažování mi připadá odporný a v podstatě bolševický. Starám se o to, abych sám měl větší příjmy, a nic mi nepomůže, když se mi to nepovede, ale jiní budou mít míň. Ještě že nenavrhují, aby to europoslanci rozdali potřebným pracujícím.

AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



K tématu:

Paroubkův vlastní gól do šatny
Petr Holec: PAROUBKŮV VLASTNÍ GÓL DO ŠATNY (Reflex online, 8. 6. 2009)
Volby do Evropského parlamentu vyhrála pravice, posilují i antifederalisté či extremisté. Mnohem zajímavější je však výsledek z českého pohledu, zejména v případě drtivé porážky Jiřího Paroubka.
Anketa: BUDE DNEŠNÍ PROHRA ZÍTŘEJŠÍM VÍTĚZSTVÍM? (Reflex online, 8. 6. 2009)
Domníváte se, že výsledky eurovoleb naznačují, jak dopadnou podzimní volby do Poslanecké sněmovny?
Petr Bílek: KDYBY (Reflex č. 23/2009)
Kdybyste dnes někoho postrčili do Evropského parlamentu, znamenalo by to, že mu vystavujete živnostenské oprávnění sice časově omezené, leč v oboru, na nějž tíha žádné krize nedolehne a jehož lukrativnost je pověstná...