Co přinesl den (úterý 21. dubna)

Co přinesl den (úterý 21. dubna)

Co přinesl den (úterý 21. dubna)

Extremisté tyjí z rozkladu politické scény / Odpor k „pravdě a lásce“ v řadách ODS / Macek žaluje z kacířství / Zahradile, vrať se do Bruselu! / Ruská taktika podávání nepřijatelných mírových návrhů

Extremisté tyjí z rozkladu politické scény / Odpor k „pravdě a lásce“ v řadách ODS / Macek žaluje z kacířství / Zahradile, vrať se do Bruselu! / Divoký výpad íránského prezidenta proti Izraeli / Ruská taktika podávání nepřijatelných mírových návrhů

Všechny české noviny se na prvních stránkách věnují požáru romského domu ve Vítkově na Opavsku, při němž bylo zraněno několik jeho obyvatel, dvouletá holčička velmi vážně a bojuje o život. Extremisté toho typu, co pořádají pogromy na Romy a cizince, jsou nebezpeční, ale ne tak silní, aby si s nimi dobře fungující exekutiva a legislativa a organizovaná policie nedokázaly poradit. Bohužel, česká politická scéna je v rozkladu a extremisté z toho tyjí. Hlavní nebezpečí je ten rozklad a ty politické síly, které ho vědomě podporují a využívají.

Zdá se, že vstřícné vyjádření Václava Havla o ODS, vstřícná vyjádření předsedy Topolánka, ale zejména místopředsedy Vodrážky a následná otcovská kletba z úst zakladatele strany Václava Klause vyvolaly v ODS jakýsi neklid. Topolánek musel couvnout (no co, Havel nás pochválil, nic se neděje) a popřel jednání s exprezidentem o spolupráci ve volební kampani. Rovněž Havel se veřejně vyjádřil v tom smyslu, že se nebude žádným způsobem podílet na kampani pro nějakou politickou stranu (snad s výjimkou zelených). Přesto se v ODS zvedla vlna odporu k „pravdě a lásce“,a to způsobem, nad nímž často zůstává rozum stát. Europoslanec Strejček například volá pro svolání „mimořádného ideového kongresu“ (možná chtěl říci koncilu), který by obnovil čistotu strany. Proti zařazení mezi „pravdoláskovce“ protestuje poslankyně Dundáčková, vnímá to jako „likvidaci pravicového členstva ODS“. Podle ní probíhá v ODS katastrofální tektonický proces, „strana se posouvá ke středu“. Podobně poslankyně Páralová.

Nejtvrdší obžalobu z kacířství vznesl však Miroslav Macek: ODS se pro něho proměnila v jinou stranu už tenkrát, když kývla na trojkoaliční projekt a zezelenala. „Řečeno natvrdo: tehdy se Mirek Topolánek stal zrádcem a kolaborantem. Zrádcem idejí, zásad a politiky, na nichž ODS vznikla, a kolaborantem se zelenými a s havlovskou levicí.“ Doufám, že závěr koncilu, tedy kongresu, který žádá europoslanec Strejček, bude jednoznačný – Mackova „natvrdá“ obžaloba se prosadí a zrádce a kolaboranta Topolánka upálí na Staroměstském náměstí. V jedné věci se ovšem Macek radoval předčasně: Fandí Kalouskovi, a to zrovna ve chvíli, kdy se rozneslo, že taky on je zrádce a kolaborant, protože chce údajně do své nové strany levicového pravdoláskovce Schwarzenberga. Jak si ti lidé mohou myslit, že na takové jalové žvásty uloví ještě nějaké voliče!

Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS do Evropského parlamentu, sní o tom, že se ODS podaří sjednotit voličskou základnu tak, aby se stala dominantním subjektem na pravici. Na to ODS jednak v současné době nemá a jednak to není ani záhodné, proti „pluralitě“ na levici (ČSSD a KSČM) by „sjednocená“ ODS sama nikdy neobstála. ODS by si spíš měla zvyknout na to, že kromě ní jsou tu taky jiní, že se dají brát vážně a že se s nimi dá spolupracovat. Topolánek k tomu udělal jakýsi první krůček, a za to ho teď označují za zrádce a kolaboranta. Už aby bylo po volbách a pan Zahradil se vrátil do Bruselu, tam nenadělá tolik škody.

Před volbami do Evropského parlamentu proběhly dva průzkumy veřejného mínění (CVVM a STEM). Podle obou sice vede ČSSD, ale její náskok je o hodně menší než v případě voleb do Poslanecké sněmovny. Popularita vlády klesla podle CVVM o 13 %, na 20 %. Jak by ne, je to vláda poražená, v demisi, mrtvá. Až se ujme úřadu Fischerova vláda, bude to pro ODS vysvobození.

Po divokém výpadu íránského prezidenta proti Izraeli opustily země EU na konferenci OSN proti rasismu v Ženevě jednací sál a česká delegace opustila konferenci. Je otázka, zda tam vůbec musela od počátku být; k čemu dojde, se dalo předem odhadnout. Význam OSN je daleko menší, než její reputace (tím nechci říci, že je nulový), a zejména podobné konference nemohou být ničím jiným než exhibicí režimů, jako je ten íránský.

Na návštěvě Finska vyzval ruský prezident Medveděv k ještě daleko rozsáhlejšímu odzbrojení, než je to, které navrhl americký prezident Obama. Zdá se, že se Rusko vrací k chruščovovské taktice podávání nepřijatelných mírových návrhů. Komunistický režim s tím vydržel až do perestrojky.


AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala


Související články:

Petr Holec: POLOČAS ROZPADU
(Reflex online, 22. 4. 2009)
Část ODS pobouřila pochvala exprezidenta Václava Havla – pochvala ODS. Europoslanec Ivo Strejček kvůli tomu dokonce svolával partajní kongres. Umíte si necelý půlrok před volbami představit horší politické diletantství?