Co přinesl den (úterý 7. 4.)

Co přinesl den (úterý 7. 4.)

Co přinesl den (úterý 7. 4.)

Čunek je něco jako Kraken / Charakter Klausova dojetí / Bursík pod Obamovou sprchou / Zemřel restituční ďábel Kinský / Jezdecká socha T. G. Masaryka / Povážlivé ústupky nového generálního tajemníka NATO

/ Baader Meinhof Komplex a zrůdné ideologie

Českou republikou zmítá politické zemětřesení. Epicentrum je v KDU-ČSL, kde se s jistou námahou prosadil předseda Čunek proti svým oponentům, hlavně Kalouskovi. Zatímco Čunek se rozhodl řešit situaci odstoupením od předběžné dohody, kterou sám podepsal, Kalousek se pokusil na poslaneckém klubu strany prosadit naopak výměnu vyjednávacího týmu strany, a těsně neuspěl. Uvažuje o odchodu z politiky (zmínil to už před nějakou dobou). Počká si na lidovecký sjezd (pokud vyhraje Čunek, má Kalousek ve straně utrum).

Jiří Čunek je něco jako Kraken, kterého probudil k životu v létě 2006 neopatrnou politickou manipulací předseda ODS Topolánek. Kam od té doby vstoupil, šíří spoušť a zmatek. V KDU-ČSL je pár šikovných politiků, u kterých by asi byla škoda, kdyby měli skončit v politickém propadlišti (kam je Čunek v lepším případě pošle, v horším dovede). Nechápu, proč se nepokusí stranu štípnout a přejít k Topolánkovi. Mělo by to pro ně některé nepřehlédnutelné výhody, např. nemuseli by se oslovovat „bratře“ (resp. „sestro“) jako v Sokole.

Pozice zelených je úplně nejasná, od předběžné dohody se jednak distancovali, jednak ji pomáhají naplnit (podali spolu s ČSSD a ODS návrh ústavního zákona o předčasných volbách). Pravda, lidovci je dostali do nemožné situace.

Zjevně pod dojmem návštěvy prezidenta Obamy se Václav Klaus rozhodl, že si důkladně zazahradničí ve zbývajících měsících českého předsednictví EU. Obama ho nadchl, protože jeho projev byl „nečekaně pražský a nečekaně český“. Je zajímavé, že to, co americký prezident citlivě vybral, aby pohnul prosté české posluchače, vehnalo slzy do očí vzdornému intelektuálovi v sídle českých králů – není ovšem vyloučeno, že Klausovo dojetí má tentýž instrumentální charakter jako Obamova pražskost a českost. U lidí, jako je český prezident, je velmi těžké oddělit upřímné lidové vlastenectví od politické vyčůranosti. Obama si u Klause šplhnul ještě v jednom – jeho vystupování prý bylo „studenou sprchou“ na šéfa zelených Bursíka, kterého český prezident zřejmě v tuto chvíli považuje za hlavního zemského škůdce. Během schůzky s českými politiky se o těch věcech prý hovořilo jen velmi krátce. Klausova radost v této věci je poněkud dětinská.

Zemřel František Oldřich Kinský, restituční ďábel, jehož vymítáním se systematicky zabývala řada českých soudů. Problémy nekončí, jeho syn (a dědic) bude ve sporech pokračovat. Kníže si přál být pochován v rodinné hrobce v Jarpicích na Kladensku, hrobka však patří státu, který se zjevně chystá takovému zneuctění národního klenotu zabránit.

V Lánech bude pod patronací hejtmana Ratha zbudována jezdecká socha T. G. Masaryka. Stane se tak na jaře příštího roku a už je znám její návrh. Bude to první „nadživotní socha“ prezidenta Osvoboditele. Prezident sedí na koni. Proti očekávání netřímá v ruce šavli a kůň se nevzpíná na zadních nohách – neslušelo se to, prezident byl myslitel. Sedí na koni očividně v hlubokém zamyšlení, s brigadýrkou v ruce. Tíha jeho myšlenek je tak obrovská, že koňova hlava od ní klesá až k zemi. Zatímco prezident vypadá velmi ztepile, kůň vzbuzuje dojem, že s nasazením posledních sil utekl antouškovi. Bylo by dobré jej v čase, který zbývá do odhalení monumentu, ještě trochu přikrmit.

Vicepremiér Vondra řekl v rozhovoru pro Respekt: „Spousta lidí ještě pracuje na tom, aby předsednictví (české předsednictví EU –BD–) neskončilo úplnou ostudou.“ Možná měl ještě doplnit: ...nějakou podobnou, jakou pod mým řízením začalo (Černého Entropa).

Novým generálním tajemníkem NATO se stane dánský premiér Rasmussen. Aby mohl být zvolen, bylo napřed třeba zlomit odpor Turecka. Turkům vadilo, že před časem odmítl odsoudit dánský list, který zveřejnil karikatury Mohameda (mám dojem, že šlo spíš o to, že se odmítl za zveřejnění omluvit), a že se v Dánsku provozuje vysílání pro Kurdy. Aby Turky získal, prohlásil, že „islám uctívá jako jedno z největších světových náboženství“ (proč tak silná slova, skutečnost, že je něco největší, neznamená ještě, že je to v pořádku, stačilo by, kdyby řekl, že ho toleruje, ale to je snad zbytečné říkat, protože je to samozřejmé). Zároveň prý bylo Turecko ujištěno, že vysílání v kurdštině bude zastaveno, a to by byl ústupek velmi povážlivý. Země, která dovolí jiné zemi zakazovat rozhlasové stanice, jež vysílají z jejího území a nepřekračují její zákony, se chová zbaběle a ohavně.

Lidové noviny přinášejí recenzi na německý film Baader Meinhof Komplex, věnovaný německým komunistickým teroristům ze 70. let. „První generace RAF (Rote Armee Fraktion, více Causa R.A.F.) je tam prý vylíčena „jako parta výrostků, kteří chtějí měnit svět, ale nezvládají ani sami sebe; jako děcka, co se na škole bouří proti večerce. Schovávají se při tom za nabubřelé manifesty plné floskulí a velkých slov, jimž sami nerozumí.“ Pokud je tomu tak, je ten film obludné svinstvo. Baader, Meinhofová, Ensslinová ad. nebyli žádná děcka. Byli to odporní hajzlové, srovnatelní s dozorci a dozorkyněmi z nacistických koncentráků. To, že měli jakousi ideologii, je neomlouvá, nýbrž je to přitěžující okolnost. Vrahouni z SS měli – stejně jako vrahouni z RAF – ideologii, ta ideologie byla v každém případě jiná, ale v obou případech zrůdná.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala


Související články:
Čestmír Lang: Causa R.A.F. (Reflex č. 42/2007)
...Pár týdnů po těchto událostech se v jednom studentském bytě poprvé setkali Andreas Baader a Gudrun Enslinová. Při konzumaci hašiše se vážně diskutovalo o dalších akcích...