Odfláknuté spiknutí / Paroubek chce Langerovu hlavu / Na co Klaus pozapomněl
Sobota 28. 3.
ODFLÁKNUTÉ SPIKNUTÍ / PORAŽENÝ PREMIÉR NA ŘETĚZU / PAROUBEK CHCE LANGEROVU HLAVU
Z malého odstupu začínají být kontury toho, co se u nás na počátku týdne semlelo, trochu jasnější. Zdá se, že jako spiknutí to bylo buď nedotažené, nebo odfláknuté. Anebo, že moment spiknutí byl dílčí, i když důležitou součástí mely, která se iniciátorům poněkud vymkla z rukou. Výsledný dojem je parodie na „sarajevský atentát“, s níž si účastníci nějak nevědí rady.
Premiér Topolánek poskytuje rozhovory. V Právu naznačil, že mu víc záleží na brzkých předčasných volbách než na tom, aby si teď udržel funkci premiéra. To by bylo v pořádku, pokud je v lidských silách zařídit, aby u nás vznikla politicky neutrální dočasná vláda. Jinak by hrozila realizace původní Paroubkovy představy, že si poraženého premiéra bude tři měsíce vodit na řetězu jako cvičeného medvěda, a to by bylo pro ODS smrtící.
Anebo by se prosadila prezidentova iniciativa, která by mohla být krajně nepříjemná pro Topolánka i pro Paroubka. V Právu premiér zformuloval to, co považuje za hlavní přednost své politiky: „Je to určité dilema každé politické strany, jak dalece chce být programově, ideově rigidní a oslovovat roduvěrné a jak dalece chce oslovit širší veřejnost. To je zásadní spor, který dělí můj a prezidentův pohled na svět.“
Klaus, jako by to chtěl dokumentovat, prohlásil v MfD Topolánka za kacíře: „Můj pohled na svět je diametrálně odlišný od jeho, on se se základními idejemi ODS nikdy neztotožnil a pouze se to v poslední době projevilo,“ (tj. dlouho předstíral, že je v souladu a jeho nevěra vyšla najevo až nyní, to zní jako prokurátorova řeč ve stalinském procesu). Formulace mi nápadně připomíná tu, co mi napsali do kádrového posudku v roce 1974 v hostivickém komunále. Zněla: „Jeho názory se neshodují s naším socialistickým zřízením.“
V Právu se Topolánek nenechal vyprovokovat k obtížně doložitelným útokům na své protivníky, jako to udělal v Lidových novinách (cílem rozhovoru v LN bylo zjevně udělat z Topolánka paranoidního blba a zastřít zcela zjevný podíl Václava Klause na nepříliš povedeném Sarajevu II. - první se ostatně taky nepovedlo). V MfD byl Topolánek zdrženlivější, to, co tam říká o Klausově dlouhodobé nepřízni se dá vysledovat, a že Bém „stál na straně těch, kteří si přáli pád vlády“ je taky zjevné. Bohužel, distance od klausismu má jakési vady, Topolánek např. Klausovi vytýká, že „komunikuje s těmi, kteří nenávidí kapitalismus“. Tady mluví hlasem svého bývalého guru.
Prezident Klaus mezitím přijal na Hradě Paroubka a poté Čunka. Podle prezidenta hledali obrysy řešení, k nimž patří částečná restrukturalizace vlády, zajištění souhlasu sněmovny pro takto upravenou vládu a dohoda o termínu předčasných voleb. Prezident zjevně přistoupil na to, že by Topolánkova vláda mohla s úpravami nikoli kosmetickými do konce předsednictví EU přežít, a taky na předčasné volby (o těch zatím nehovořil). Zdá se, že představy, s nimiž do hry vstupoval, byly nabourány.
Večer se pak sešel Topolánek s Paroubkem. Podle Topolánkových slov se schůzka uskutečnila z jeho iniciativy, Paroubek na ni ihned přistoupil. Vypadá to, že prezidentovi se podařilo obratným manévrováním Paroubka přesvědčit, že chce situace využít ke svým cílům a na jeho účet, a dospěl k závěru, že mu nezbývá, než se s Topolánkem dohodnout. Nepochybně k tomu přispěly i zvěsti, že Klaus hodlá jmenovat premiérem Miloše Zemana. Mohl by, může jmenovat premiérem kohokoli a pak ho v demisi nechat vládnout, jak dlouho chce. A to musí být pro Paroubka zlý sen. Podle vlastního vyjádření žádal Paroubek na noční schůzce s premiérem hlavu ministra Langera a nejvyšší státní zástupkyně Vesecké, na další změny ve vládě by byl ochoten zapomenout. Naznačil možnost dohodnout se na společných protikrizových opatřeních. Předčasné volby by měly být v říjnu. K tomu Topolánek zatím nekývl, chce je dřív (stejnou představu mají komunisté). Podle odborníků je nejbližší možný termín polovina září. Na termínu předčasných voleb se musí ČSSD a ODS domluvit, bude to součást ústavního zákona.
Na Hluboké protestovali u příležitosti schůzky ministrů zahraničí EU mj. i čeští a rakouští odpůrci Temelína. Přišel je podpořit rakouský ministr zahraničí. To je vykutálené: iniciativa je všemožně podporovaná a živená z Rakouska a nechtě to takhle potvrdí rakouský ministr. Je to dost velká drzost.
Pátek 27. 3.
NA CO KLAUS POZAPOMNĚL / JE „STOJEDNIČKA“ PRAVDĚPODOBNÁ? / KOMUNISTA FILIP ARBITREM KULTURNOSTI / JAK SE ROZŠTĚPÍ ODS / HAVLŮV POLIBEK SMRTI / VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI JE ZABITÉ / „SAMETOVÁ“ STUDENÁ VÁLKA S LIDSKOU TVÁŘÍ
Václav Klaus, jak už bylo z jeho okolí naznačeno, prohlásil poté, co premiér Topolánek podal demisi, že pověří sestavením vlády kohokoli (tedy i Topolánka), ovšem pokud přinese 101 poslaneckých podpisů. Podpoří jen takovou vládu, která bude založena na politické dohodě, a nikoli na přeběhlictví, které veřejnost odmítá. Je hezké, že se pan prezident na stará kolena dopracoval tak zásadního postoje, jako premiérovi mu kdysi poslanci Wagner a Teplík byli docela dobří. Taky pozapomněl, že těch sto jedna podepsaných bude třeba proklepnout, neskrývá-li se mezi nimi nějaký přeběhlík, a definice bude složitá: jak je to např. se čtveřicí Tlustý, Schwippel, Zubová, Jakubková? Kdyby o tom bylo referendum, já bych hlasoval ano. Samozřejmě, pánové Tlustý a Schwippel nepřeběhli k Paroubkovi, ale na Hrad, a obě dámy se sice už pohybují v silovém poli ČSSD, ale z morálního hlediska je pro ně důležité, že zůstaly zelené. Kromě toho se Klaus zapomněl zmínit o tom, zda se tentokrát smějí podepisovat i komunisté, a podle LN údajně poté, co mu po tiskovce novinář položil tuto otázku, s divokými posunky odkvapil. Jinak podle prezidenta nepřipadá v úvahu, že by tato vláda zůstala ve funkci až do konce českého předsednictví. Topolánek to vzal za lepší konec, vysvětlil si to tak, že si pan prezident přeje co nejrychlejší volby.
Jiří Paroubek ovšem podpisy sbírat nehodlá, je pro úřednickou vládu. Jsou na tom s Klausem domluveni? Klaus přece nepochybně ví, že „stojednička“ je velmi nepravděpodobná. Jednoho upřímného zastánce ovšem prezident má: je to předseda KSČM Filip. S prezidentovým postupem souhlasí a Topolánkova obvinění na adresu prezidenta označil za nekulturní. Od pana Filipa to sedí, to je ten správný arbiter elegantiae, pokud jde o kulturnost.
Zjevně vzhledem k nejasnému postavení vlády bude na summitu EU–Rusko koncem května v Chabarovsku české předsednictví zastupovat prezident Klaus. Oznámil to zdroj nad jiné povolaný, totiž ruská agentura RIA Novosti. Po té spoustě zlomyslných, drzých a blbých řečí, co na českou adresu po pádu vlády a po Topolánkově vystoupení ve Štrasburku zazněly na půdě EU, to bruselským papalášům docela přeju. Poznají, čemu se říká neřiditelná střela. Možná, že pan prezident navrhne a odsouhlasí sloučení EU a SNS.
Výkonná rada ODS mj. vytkla prezidentovi, že ze „stojedničky“ nevyloučil komunisty, a usnesla se, že žádný člen ODS s výjimkou předsedy nemá mandát přijmout pověření k sestavení vlády. Jednání bylo prý bouřlivé, Topolánkovi vyčítali, že včas neřešil potíže s rebely (to se dá říci vždycky), a ozvaly se obavy ohledně rozštěpení ODS. Vypadá to, že rozštěpení se ODS nevyhne. Otázka je jen, zda se odštípne jen menší část, věrná Klausovi, nebo zda se strana roztrhne tak, že ji to zničí.
Václav Havel věří, že prezident pověří sestavením vlády znovu Topolánka. To je jakýsi náznak podpory, naštěstí velmi mírný, protože Havlova intenzivní podpora je jako polibek Rusalky, přináší obšťastněnému rychlou politickou smrt.
Podle Práva prý Klaus nabízel roli vyjednavače o nové vládě ministru Gandalovičovi. Je to pravděpodobné, Bém se znemožnil už na kongresu ODS a taky ostrou kritikou Topolánka bezprostředně po pádu vlády. Gandalovič na dotazy novinářů odpověděl odkazem na usnesení výkonné rady ODS. Zatím tedy na nabídku nereflektuje.
Poslanecká komise pro vyrovnání s církvemi doporučila PS odmítnout vládní návrh zákona, týkající se této záležitosti. Rozhodl hlas poslance Tlustého. Je to nepochybně taky důsledek pádu vlády, nicméně to, že vyrovnání je zabité, bylo jasné už dávno. Rovněž s pádem vlády souvisí ustavení poslanecké komise, která bude zkoumat nezávislost práce české justice. Zákon navrhli komunisté, k takové úloze zvlášť povolaní. Hlasovala pro něj (kromě komunistů, ČSSD a nezařazených poslanců) i převážná část přítomných poslanců ODS, jeden lidovec a jeden zelený, celkem 118. vypadá to jako signál počínajícího chaosu.
Pozoruhodné je, že zatímco čím dál tím víc státních zástupců se vyslovuje pro odvolání dr. Vesecké, Soudcovská unie zrozpačitěla. Její republiková rada nepodpořila výzvu Unie státních zástupců a usnesla se pouze na tom, že problém justice není personální, ale systémový. To zní poněkud alibisticky, navíc kulisu pro svržení vlády už předchozí postoj unie vytvořil. Teď už je pozdě couvat.
Gazeta Wyborcza o české vládní krizi napsala: „Volba o nedůvěře vládě je důkazem extrémní nezodpovědnosti českých politiků. Elity zpravidla během předsednictví rezignují na politické zúčtování.“ České elity na zúčtování rezignují jen málokdy (pro spravedlnost je třeba dodat, že tentokrát účtoval předseda ČSSD Paroubek za přispění prezidenta a jeho věrných).
Jiří Paroubek pohrozil Topolánkovi, že pokud bude pokračovat v podobných výrocích, jako byl ten na adresu prezidenta Obamy, nenechá ho vládnout v demisi. Jak to chce udělat? Nemá k tomu žádný ústavní nástroj. Chce snad provést puč?
Německá spolková kancléřka Merkelová prohlásila, že by se představitelé EU a Ruska měli scházet k pravidelným konzultacím ve věcech obrany. Prý už dvacet let nejsou protivníky a „studená válka je definitivně za námi“. Kde bere ten optimismus? Studená válka už zase probíhá, ovšem „sametová“ studená válka s lidskou tváří. A Rusové budou bodovat až do té chvíle, než se jim podaří nechtě Obamu přesvědčit, že jenom po dobrém to s nimi dost dobře nejde.
Prezident Klaus získal nového poradce. Pracuje zadarmo a je dost vlivný, jmenuje se Čásenský a na vedlejšák dělá ještě šéfredaktora MfD. Jeho nejnovější rada se týká vládní krize a zní: předčasné volby v září nebo v říjnu a do té doby menšinová vláda ODS tolerovaná ČSSD. Ještě by byli zapotřebí čtyři silní muži, kteří budou po dobu té tolerance držet předsedu Paroubka a pravidelně mu aplikovat mohutné dávky sedativ. Tím se možná stane toleranceschopným.
Nerozumím v MfD komentáři Martina Komárka. Podává velmi přesný popis situace, až na poslední dva odstavce. Ty se týkají prezidentovy státnické moudrosti, kterou zbytek článku přesvědčivě problematizuje.
A do třetice MfD. Antonio Missiroli, ředitel Centra pro evropskou politiku, kritizuje Česko a hlavně Topolánka za přístup k hospodářské krizi a mj. tvrdí, že Lisabonská smlouva má zjevnou podporu v českém Senátě. Jak na to přišel? Nevadí mi, že o tom nic neví. Vadí mi, že o tom přesto žvaní.
Premiéra Topolánka prý zlobí, že nás cpou do jednoho pytle s Maďarskem. Vadí to všeobecně a nejen pokud jde o hospodářství. K tomuto podivuhodnému fenoménu se ještě vrátím.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
