Co přinesl den (sobota 7. 3.)

Co přinesl den (sobota 7. 3.)

Co přinesl den (sobota 7. 3.)

Klaus pohrdá zákonem / Duch hradního WC / Kolik bylo kolaborantských nemluvňat / Deník Právo bez inzerce ČSSD / Oblíbené konspirační teorie

Klaus pohrdá zákonem, deník Právo bez inzerce ČSSD, co je důležité pro bezpečnost ČR, duch hradního WC, kolik bylo kolaborantských nemluvňat, oblíbené konspirační teorie, íránské rakety by při troše štěstí spadly do Dejvic
Václav Klaus, jak vyplývá z lednového usnesení pražského městského správního soudu, nesplnil rok a půl staré rozhodnutí tohoto soudu (které pak ještě potvrdil Nejvyšší správní soud), aby rozhodl o jmenování či nejmenování (někdejšího) soudního čekatele Langera soudcem, a pokud se rozhodne jej nejmenovat, aby uvedl důvody. Klaus pak sice vydal na internetových stránkách Hradu prohlášení, že Langera nejmenuje, důvody však neuvedl. Nepochybně je na rozdíl od soudu přesvědčen, že důvody není ze zákona povinen uvádět. Kromě toho důvod je každému zřejmý: dr. Langer se postavil proti Klausovu rozhodnutí nejmenovat jej soudcem kvůli nízkému věku (rozhodnutí nemělo oporu v zákoně) a setrval v tom důsledně až dodnes. Klaus může mít na rozhodnutí soudu svůj názor, ale pokud ho proto okázale ignoruje, dává najevo pohrdání zákonem, navíc u vědomí toho, že se mu nemůže nic stát (prezident není podle ústavy z výkonu své funkce odpovědný). Podle čl. 65 odst. 2 ovšem „může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt“. Pojem velezrada není, pokud se nemýlím, v našem právním řádu definován. Myslím, že okázalé a soustavné pohrdání zákonem by se tak ovšem dalo označit, protože je to – v detailu ovšem, jde o jeden konkrétní případ – podrývání ústavního pořádku. Možnost je to jen teoretická, protože žalobu musí podat Senát a tam má ODS pořád sílu něco podobného zablokovat.
Jiří Paroubek hodlá zastavit inzerci ČSSD v deníku Právo, aby se mu pomstil za vystoupení šéfredaktora Porybného. Vsadil bych se, že Právo na to nezajde, má své spolehlivé hmotné zdroje. Kromě toho bude ČSSD muset jinde otiskovat i takové články svého předsedy, jaké dokonce ani Právo nebylo zjevně v minulosti ochotné tisknout jinak než jako placenou inzerci. Jinak v dnešním Právu vesele lobbuje za ruské zájmy Alexandr Mitrofanov. Jan Keller zase píše: „Mezi novou americkou administrativou a vedením Ruska začínají probíhat kontakty ohledně jednání, jehož výsledkem bude buď nová konstrukce světové bezpečnosti, nebo nová eskalace napětí. Je tedy nejvyšší čas, aby paní Parkanová zase zašla do některého z nahrávacích studií, je toho přece tolik, co by měla americkému prezidentu při jeho blížící se návštěvě Prahy sdělit.“
Pan Keller patří k lidem, s nimiž se neshodnu prakticky nikdy a v ničem – pokud jde ovšem o odhad, že paní Parkanová to neudělá, tak ano. Na rozdíl od něho si jen myslím, že by to někdo udělat měl a říci panu prezidentovi zhruba následující: holoubku, na základě podivného, poněkud podezřelého a nám z minula (pravda, dosud nikoli ze strany USA) dobře známého chování Vašeho týmu a Vás osobně jsme nabyli dojmu, že když to bude nutné, prodáte nás Rusům za iluzi jakési světové superbezpečnosti i s botama. Vězte, že ne všem v téhle zemi se taková vyhlídka líbí (i když panu Kellerovi a spol. třeba ano).
Podle agentury STEM jsou tři čtvrtiny českých občanů přesvědčeny, že pro bezpečnost ČR je společná bezpečnostní politika zemí EU důležitější než spolupráce s USA. Spolupráci s USA považuje za důležitější pro obranyschopnost ČR 28 %, 72 % odpovídá ne. I mezi voliči ODS je nejvíc (47 %) těch, kteří „volí“ (výraz cituji ze zprávy v Právu, co to znamená?) spolupráci s EU. Průzkum neproběhl na objednávku ČSSD, zúčastnilo se ho 1263 respondentů. Poskytuje pozoruhodnou informaci o psychickém rozpoložení české veřejnosti, proto se k němu ještě vrátíme.
Exsenátor Kalbáč, který proslul tím, že ho při volbě prezidenta k smrti vyděsil na hradním WC duch, jenž mu přikázal nevolit Klause, se teď dočkal jakési symbolické náplasti na utrpěné psychické poranění. (Kalbáč sice nejprve vyhledal úkryt za zdmi strakonické nemocnice, pak se však vzmužil a ve druhé volbě už srdnatě hlasoval pro dnešního prezidenta.) Nyní se stal externím poradcem prezidenta na částečný úvazek. Předpokládám, že půjde o poradenství ohledně strategie a taktiky v boji se silami temnot, pan Kalbáč má díky svému nevšednímu zážitku zkušenosti jako nikdo jiný.
Ve Slovinsku objevili hrob slovinských a chorvatských kolaborantů zabitých plynem na konci druhé světové války. Šlo o ty, kteří se se svými rodinami uchýlili do západních okupačních zón v Rakousku a byli pak Brity vydáni Titovým orgánům. Mezi obětmi byla prý i kolaborantská nemluvňata. Naši slovanští bratři ze Slovinska se tedy na konci války činili, tamější historici prý odhadují, že po válce bylo ve Slovinsku povražděno až sto tisíc lidí. To je číslo úctyhodné: počet obětí tzv. odsunu u nás byl podle zjevně hodně nadsazených údajů uváděných sudetoněmeckými organizacemi čtvrt miliónu (českým historikům se tvrdou a usilovnou prací podařilo odhad srazit na něco mezi pěti a deseti tisíci, kdyby se byli snažili ještě trochu, ukázalo by se, že nebyly žádné). I kdyby ty nadsazené údaje byly správné, zaostávali bychom za Slovinci, když vezmeme v úvahu, že jich je pětkrát míň než nás, zhruba o polovinu.
Lidové noviny uvádějí, které konspirační teorie jsou u české veřejnosti nejoblíbenější. Momentálně vede kuponová privatizace jako spiknutí vybrané skupiny lidí za cílem sebeobohacení. Spiknutí Václava Havla s StB ztratilo na významu, Havel sešel veřejnosti z očí a ztratil na politickém významu. I k této zprávě se vrátíme.
Podle článku Josefa Matyáše v LN se přesnost současných íránských raket bez satelitního navádění pohybuje v rozmezí dvou až tří kilometrů. To znamená, že až je vylepší natolik, aby mohly zasáhnout i ČR, a budou mít zamířeno na Staroměstské náměstí, mohou při troše štěstí spadnout jen do Dejvic. Myslím, že i jen v případě jaderné nálože hirošimského rozměru to není dvakrát moc velká útěcha. Navíc by prý na íránský kosmodrom docela dobře viděli Rusové díky radarům v Zakavkazí. Jenže ti jim tak nanejvýš zamávají na cestu. Samozřejmě, pokud v té době už zase nebudeme součástí Třetího Říma (není snadné se zbavit dojmu, že tři čtvrtiny obyvatel ČR si s tím nedělá těžkou hlavu, takže se to nedá vyloučit).




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK (Reflex online)
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala