V 90. letech byl na Slovensku vnímán jako spasitel. Dnes je předsedou strany s podporou asi devíti procent voličů...
a nadšeným dědečkem vnoučat, která se o něm učí ve škole. Vysoké sebevědomí však neztratil.
Pokud jde o myšlení a skutky, jsem nejbohatším slovenským politikem. Pokud jde o peníze, tak ne, tvrdí poslanec a předseda Hnutí za demokratické Slovensko v rozhovoru s Pavlínou Wolfovou UNAVENÝ SAMEC (celý rozhovor najdete v Reflexu č. 12/2009, vyšel 19. 3.).
Co myslíte, že si dnes pomyslí průměrný Čech, když se řekne Vladimír Mečiar?
To nedovedu odhadnout. Bylo období, kdy jsem měl jistou podporu i u vás. Dodnes mi pár českých lidí píše dopisy.
Když jsem se ptala na Vladimíra Mečiara souseda, kadeřnice a pokladní v našem krámě, shodli se na tom, že vás naposledy zaznamenali jako „největšího samce“. To o vás kdysi řekl zpěvák Elánu Jožo Ráž. Jste stále největší samec?
Pan Ráž to nemyslel sexuálně, jak to mnozí pochopili, ale sociologicky. Myslel tím, že ve stádě je vždycky jeden nejsilnější samec. Říkáme mu vůdce.
Potkala jsem mnoho lidí, které jste na začátku své politické kariéry nadchl, a pak se otočili proti vám. Zklamal jste je. Asi dobře víte, že tohle s lidmi děláte, ne?
Nevím, jestli jsem to udělal s nimi já. To oni udělali sami se sebou. S listopadovými nadějemi se zrodila euforie a nereálná očekávání. Profilování celé země se pak tříštila o moji osobu, lidi se vymezovali pro a proti mně. Ve skutečnosti to ale přece nebylo o Mečiarovi...
Jak dnes hodnotíte Vladimíra Mečiara vy? Hlasujte v anketě.
Neublížil som, neublížil som, žiadnemu z vás... Pamatujete?
Jsem citlivý člověk... Je pravda, že při posledním premiérském vystoupení v televizi mi v očích zahrály slzy. Zazpíval jsem a odešel, říká dnes.
