nahoru

Čtvrtek 30. května

Žofie 30. května 2002 • 15:00

Karolína se náhodou stavila na několik hodin (!) za Filipem a mezi řečí mu sdělila, že začala s někým chodit. Ten někdo je shodou náhod jeho bývalý kamarád.

Bára si o tom myslí svoje. "Zajímalo by mě, jestli mu to řekla proto, aby mu dala najevo jak je v pohodě a jak dobře všechno zvládá nebo jestli chce, aby začal žárlit," přemýšlela nahlas. Třetí možnost, že by se mohla vážně zamilovat, ji ani nenapadla.

Konečně jsem se dokopala a zašla do autoškoly. Chtějí po mně potvrzení od doktora, na což jsem málem zapomněla, takže další zdržení. Vlastního doktora teď ani nemám.

Zato mám zubařku, které jsem za poslední čtyři měsíce vysolila kolem osmi tisíc a ještě nejsme u konce. Vytáhla mi už nervy ze tří zubů, mění staré kazy za nové a to vše je výsledek mé několikaleté fóbie ze zubařů.

Byla jsem doma svědkem totální anarchie. Máma se pohádala s bráchou tak, že se sebral, odjel pryč a neřekl kam. Přitom má teď svatý týden.

Jeho holka přišla domů z posledního zvonění s brekotem. Když nadšeně pobíhala s kamarádkama ze třídy v kostýmu Carmen po městě, lidé jim nadávali. "Co chcete? Tahat z nás peníze? Jděte makat," hulákali na ně agresivní důchodci.

Včera jsem s jedním kolegou objevila výborný bar. Je kousek od Lidické a slouží také jako miniškola pro dýdžeje. Intreriér je úžasný, hudba vychytaná, koktejly dokonalé a já nadšená. Za chvíli tam jdu zas.

Dneska je v Praze světová premiéra opery Sloní muž. Prý to trvá tři hodiny a ta předloha kdysi nadchla i samotného Lynche. Lístek stojí kolem devíti set, ale Káča ho má za šedesát a má jeden navíc. A balí jointa. Půjdu?

Žofie