Mám v sobě střet zájmů. Dějou se mi věci, které jsou dalekosáhleji silnější a důležitější než cokoliv, o čem jsem zatím psala a můj problém je, že o nich nejsem schopna říct nahlas ani slovo.
Kdyby šlo jen o mě, bylo by to lehké rozhodování. Vím, kdo jsem, co mám ráda a kde jsou mé hranice. Ale o hranicích druhých už musím pochybovat. Když napíšu veřejně, že manželka mé lásky přišla po roce na to, že je "okrádána", vstupuju na tenký led. Jakkoliv své okolí chráním pseudonymy.
A přitom.. asi jsem si tohle trochu přála. Aby všechno prasklo a věci se děly dál.
Skoro mi bylo jedno jak, ale hlavně, aby se děly.
A teď je mi divně a mám trošku strach.
A bolí mě zub. Ale pekelně:)
