Dnes jsem byl vykonat právo (nebo spíš povinnost) každého nezaměstnaného -- navštívil jsem Pracovní úřad. A protože jsem Pražák oficiálně až ode dneška odpoledne a na pracák jsem šel dopoledne, musel jsem do Litoměřic. A hned na první pohled jsem nestačil žasnout.
Spíš než jako na úřadě to tam vypadalo jako na kosmodromu, samá tlačítka, světýlka a panely firmy Tetronik Group. Vzpomněl jsem si, jak jsem asi před rokem a půl kamarádce pomáhal lámat a graficky upravovat tlustou brožurku popisující, jak litoměřický pracák mezi lety 1990 a 2000 vyrostl.
Ale s postupem času, jak jsem tak postával přede dveřmi, za kterými mi měla příslušná úřednice vypočítat mou nuznou podporu, jsem si všiml ještě jedné věci. Procházející úředníci a úřednice zásadně neodpovídali na pozdrav. To -- pokud si dobře pamatuji -- v brožurce nebylo. Asi nebyla úplně dokonalá.
Kdyby ji tenkrát ti chválení úředníci platili ze svého, byla by jistě mnohem, mnohem lepší.
