Není to tak dávno, co jsem si slavnostně sliboval, že se v tomhle deníčku nebudu zabývat profesionálními programátorskými věcmi, ale teď mi to vážně už nedá. Ale na svou omluvu musím říct, že se nejedná o problém výsostně programátorský.
Firma Microsoft vyvinula systém Microsoft Password, který má svým uživatelům zjednodušit pohyb po internetu, zejména po jeho placených službách. Je to také základ strategie Microsoftu pro další léta. Má přinést bezpečnost do platebních operací na síti a znovu rozpumpovat již poněkud uvadlou "novou" ekonomiku. Celé to má vlastně jen jeden háček: kdo si Microsoft Passport pořídí, může snadno přijít o všechny peníze.
Programátor Marc Slemko neuvěřil reklamě a rozhodl se, že si úroveň bezpečnosti MS Passportu prověří sám. Na půll hodiny se zamyslel a pak sestavil e-mail, který poslal uživateli (microsoftí) služby Hotmail. Nic netušící uživatel si mail otevřel a přečetl - a malý skript zatím odeslal všechna jeho klíčová data Slemkovi. Ten se pak mohl v klidu vydávat za svou oběť a měl tak plný přístup k jejím datům a účtům. Odpověď Microsoftu byla příznačná: Passport je dokonalý a s novými Windows XP by se prý žádný takový průnik podařit nemohl.
A to je to právě to, co mě uráží. Jak si vůbec někdo dovoluje dát na trh výrobek, který není zabezpečen proti něčemu, na co schopný programátor přijde za půl hodiny? A jak si vůbec někdo dovoluje nutit mě pořídit si jeho nový produkt jen na základě tvrzení, že s ním by ten jeho předchozí fungoval? Navíc nikde není psáno, že pod Windows XP by nefungovaly jiné, sofistikovanější metody jak Microsoft Passport obejít.
Drzost velkých korporací je neuvěřitelná, ale on si vlastně ten Microsoft dovoluje jen to, co mu my, uživatelé, sami umožníme. Otázkou zůstává, jak dlouho se necháme oblbovat jeho propagandou a jak dlouho budeme zapomínat na to, že za své peníze máme právo na bezpečné a funkční služby. Pokud mu svěříme svoje peníze a nebudeme chtít alespoň stejné záruky, jaké požadujeme od bank, musíme se prostě smířit s tím, že s námi bude Microsoft zacházet tak, jak si zasloužíme.
