Zbraně řeší spory mezi zločinci i prostými lidmi a občas je také vyvolávají. Stejně tak je to ale i s knihami o nich a pány profesory ekonomie. Začněme však u zbraní. Spojené státy jsou proslavené jako země kovbojů a šílených střelců a právo nosit zbraň zaručuje všem Američanům druhý dodatek federální ústavy...
Zbraně řeší spory mezi zločinci i prostými lidmi a občas je také vyvolávají. Stejně tak je to ale i s knihami o nich a pány profesory ekonomie. Začněme však u zbraní.
Spojené státy jsou proslavené jako země kovbojů a šílených střelců a právo nosit zbraň zaručuje všem Američanům druhý dodatek federální ústavy. Jenže různé federální státy a území tohle právo omezují, jako třeba hlavní město Washington, D.C. To se ale nelíbilo tamnímu občanu Dickovi Anthonymu Hellerovi, který Washington zažaloval u Nejvyššího soudu. Podpořilo ho 320 členů Kongresu a také viceprezident Dick Cheney. Ze sporu se tak rázem stal s mírnou nadsázkou proces století (podobný případ s nošením zbraní, který také vzrušil USA, rozhodoval Nejvyšší soud naposledy před sedmdesáti lety).
Jedním z tradičních argumentů zastánců různých zákazů je názor, že čím méně zbraní bude mezi lidmi, tím menší bude zločinnost. Jenže čísla tomu tak úplně neodpovídají. Ve Švýcarsku měl donedávna každý dospělý muž doma armádní zbraň a náboje, a přesto tam byla úroveň násilných trestných činů v porovnání s méně „vyzbrojenými“ státy nízká. Střelné zbraně tak možná nejsou příčinou zločinu, a může to být dokonce naopak. Zbraně odrazují od zločinu, protože zločinci se bojí, že narazí na oběť, která bude střílet, tvrdí ekonom John R. Lott Jr. ve své knize Více zbraní, méně zločinu. Na statistice z různých států USA v ní dokazuje, že povolení nošení skrytých zbraní by v celých Spojených státech vedlo k poklesu počtu vražd o více než tisíc ročně.
Jenže Lottovým statistikám ne každý věří, a tak vypukly prudké spory o jeho čísla. Ty se dokonce přenesly i na veřejnost. Ekonom Steven Levitt totiž zpochybnil, byť velmi slabě, Lottovy závěry ve své populární knize Freakonomics a Lott ho v roce 2006 zažaloval pro pomluvu. Proces dosud běží. Kupodivu má spor ale i docela dobrý vedlejší efekt. Ctižádostivého Lotta to vyprovokovalo k napsání knihy Freedonomics, polemizující s Levittem i v mnoha dalších věcech. A spousta ekonomů i liberálních amerických politiků uznala, že s kontrolou zbraní to není až tak černobílé a že ozbrojení řádní občané opravdu znamenají pro zločince skutečnou hrozbu.
Jak ale upozorňuje sám Lott, zločinci se pak často místo na přepadání dají aspoň na krádeže nebo, jak tvrdí Lottovi kritici, na přepadávání neozbrojených důchodců a malých dětí. Jak to přesně je, na tom se společenští vědci zatím neshodnou. Nicméně, asi si pro jistotu zatím skočím koupit nějaký ten revolver.
PROČ A JAK MARKA HUDEMY: KAŽDÉMU JEHO ZBRAŇ - aktuálně v Reflexu č. 15/2008
O sporu mezi Dickem Hellerem a Washingtonem D.C. je možné si přečíst třeba na Wikipedii ZDE.
Odkazy na materiály o kontrole zbraní, Lottovu knihu a studii, ze které kniha vychází, jsou například ZDE.
Spor obou profesorů, Levitta i Lotta, sleduje pravidelně server Empirical Legal Studies.
A nakonec odkaz na Lottovu knihu v internetovém knihkupectví Amazon.
