Strakapoud a archeologie

Strakapoud a archeologie

Strakapoud a archeologie

Co mají společného americký strakapoud kokardový a česká archeologie? Víc, než by se na první pohled zdálo. Začněme u strakapouda, dnes už proslaveného hrdiny mnoha ekonomických studií. Tenhle vzácný pták hnízdí na starých sosnách v Severní Karolíně. Je chráněný. Navíc je chráněné i jeho životní prostředí. Když už někde hnízdí, nedá se podle amerických zákonů v takovém lese jen tak těžit dřevo – pokud by to majitel udělal, hrozí mu pokuta.


Jenže to má háček. Napřed je třeba oficiálně zjistit, že strakapoud skutečně v lese hnízdí. Soukromí majitelé proto v obavě, že nebudou moci těžit dřevo a jejich les se stane bezcenným, raději začali při jakémkoliv podezření na hnízdění strakapouda les kácet. Dokonce začali kácet lesy preventivně, než řádně vyrostou, aby tam strakapoudi nemohli hnízdit. Takže jak zjistili ekonomové Dean Lueck a Jeffrey Michael, výsledkem zákona na ochranu přírody bylo, že zmizely tisíce akrů půdy, kde mohly být desítky hnízdních kolonií strakapoudů.
V Česku nemáme problém se strakapoudy, zato máme potíže s rozbitými hrnci. Přesněji řečeno s archeologickými nálezy. Podle českého zákona totiž musí každý, kdo chce stavět, oznámit archeologický nález na svém pozemku. Pokud jde o podnikatele nebo firmu, je dokonce povinen zaplatit archeologický průzkum staveniště ze svého. Když se pak někde objeví starobyle vypadající střepy, stavebník je často rychle zničí a zahrabe. Naposledy to loni udělal budovatel hotelu v brněnské Trnité ulici. Může za to dostat pokutu půl miliónu korun. Jenže za archeologický výzkum by zaplatil minimálně dva a půl miliónu, a navíc by stavba měsíce stála.
Co s tím? Například platit vlastníkům za to, že na jejich pozemku sídlí ohrožení ptáci nebo jsou archeologické památky. Kdyby český stát platil milióny, archeologická naleziště by se rojila jako houby po dešti. Mimochodem, právě archeologové mají s penězi jako motivačním faktorem dobré zkušenosti. Na vykopávkách v rozvojových zemích dávají za významné objevy kopáčům nálezné. Čistě proto, aby se dělníkům nevyplatilo předměty ukrást a zpeněžit jinde.



Práce Luecka a Michaela je zde, více o neúčinné ochraně přírody najdete například zde.


PROČ A JAK MARKA HUDEMY: STRAKAPOUD A ARCHEOLOGIE - aktuálně v Reflexu č. 8/2008