Co víte o prezidentu Benešovi?

VÁCLAV TIKOVSKÝ

4. května 2004 · 12:32

Se jménem prezidenta dr. Edvarda Beneše se v poslední době setkáváme často, ať už v souvislosti s dekrety, které podepsal od 21. 7. 1940 do 28. 10. 1945, nebo s přijetím zákona o jeho zásluhách o český stát. Dne 28. 5. uplyne také 120 let od jeho narození, což je jistě dobrá pohnutka, abychom si přezkoušeli, co o něm víme či nevíme. (Pozn. red.: u některých otázek může platit více možností.)

1. V jak početné rodině se E. B. narodil a vyrůstal?: Jako jedno ze čtyř dětí.; Měl dva starší bratry: Vojtu a Václava.; Byl jedináček, na něhož se soustřeďovala veškerá pozornost rodiny. Důkazem toho mohou být jeho studia v zahraničí.; Narodil se jako desáté dítě svých rodičů.
2. Jaké pohnutky ho vedly ke studiu v zahraničí?: Studia vyšla levněji díky vysokému kursu rakouské koruny.; Mladý Beneš cítil potřebu zdokonalit svou jazykovou výbavu, proto uskutečnil studijní pobyty ve Francii, v Londýně a v Berlíně.; Počítal s tím, že jako zahraniční student dosáhne jistých úlev a výhod.; Nesnášel poměry panující v pražském českoněmeckém prostředí.
3. Proč se považoval za Masarykova žáka a pokračovatele?: Protože se Masarykovi bezvýhradně obdivoval a uznával jeho vůdčí roli v české společnosti.; Protože ho Masaryk podporoval při jeho univerzitních studiích.; Protože vystihl, že ten, kdo se bude před českou společností v této roli deklarovat, zaujme jeho místo, tzn. stane se prezidentem.; Masaryk mu poskytl větší finanční hotovost, když se mladý Beneš v roce 1909 oženil.
4. Proč vstoupil do československých legií?: Aby unikl perzekuci rakousko-uherského mocnářství za svou protirakouskou politickou činnost.; Pro družné, kamarádské ovzduší, které tam panovalo.; Aby se zbraní v ruce přispěl ke zrodu československého státu.; E. B. nebyl legionářem, poněvadž byl jedním z vedoucích činitelů čs. odboje a legie pomáhal organizovat a vytvářet.
5. Z čeho těžily hlasy vinící Beneše z úkladů o život Milana Rastislava Štefánika, který zahynul při letecké katastrofě v roce 1919?: Byli rivalové soutěžící o přízeň TGM. MRŠ by se býval rád stal ministrem zahraničí, zatímco Beneš si tento post rezervoval pro sebe.; Byli povahově naprosto rozdílní a nesnášeli se. Temperamentní a výbušný MRŠ Beneše v jedné hádce obvinil, že strhává všechen vliv na sebe a není schopen družné spolupráce.; Paní Hana Benešová se MRŠ velmi obdivovala, a Beneš na něj proto chorobně žárlil.; Hlasy přičítající Benešovi vinu na Štefánikově smrti postrádaly oporu v realitě a sloužily vždy jen k podněcování národnostních rozepří mezi Čechy a Slováky.
6. Ve kterém roce byl poprvé zvolen československým prezidentem?: V roce 1933, v odezvu na nástup Hitlera do funkce říšského kancléře.; V roce 1934.; V roce 1935.; Na jaře v roce 1938.
7. Jaké rukavice měl při podpisu mnichovské dohody na podzim roku 1938?: Černé, aby touto formou manifestoval svůj hluboký zármutek nad zmrzačením Československé republiky.; Oblékl si rukavice z rudé jelenice, aby vyjádřil své přesvědčení, že Sovětský svaz nám poskytne rozsáhlou pomoc a že spolu s Rudou armádou hitlerovské Německo porazíme.; Žádné, protože potupný dokument odmítl podepsat.; Žádné, protože k jednání o kapitulaci Československa vůbec nebyl přizván.
8. Proč se Beneš domníval, že Stalin je mu zavázán osobní vděčností?: Protože se zasloužil o vstup SSSR do Společnosti národů, a tedy o jeho nástup na evropskou politickou scénu.; Protože jako prezident meziválečné ČSR podporoval výzbrojní program Rudé armády.; Protože diplomatickou cestou poskytl Stalinovi informaci o údajném spiknutí maršála Tuchačevského proti němu.; Včas ho zpravodajskými kanály varoval před napadením hitlerovským Německem.
9. E. Beneš platil v západním světě za vynikajícího diplomata a znalce evropských poměrů. Na jakých diplomatických jednáních a konferencích se během druhé světové války podílel?: Na Atlantické chartě, podepsané v srpnu 1941 představiteli USA a Velké Británie.; Na přípravě konference tří velmocí v Teheránu v roce 1943.; Na jaltské konferenci v únoru 1945.; Nepodílel se na žádném z těchto diplomatických aktů, a to ani v přípravných fázích.
10. Jak si představoval poválečné uspořádání Evropy?: Německo bude rozděleno na jednotlivé samostatné státy, čímž bude do budoucna likvidována tzv. německá hrozba.; Vzniknou různé regionální bloky, jako např. blok severských států, balkánská federace, předpokládal, že velmi zesílí vliv SSSR na evropské dění. Československu připadne důležitá role mostu mezi Východem a Západem.; Československo bude za okupaci hitlerovským Německem odškodněno úpravami státních hranic na úkor Německa, jako např. připojením Kladska či vyrovnáním severočeských výběžků.; Nevěřil v další trvání Československa, a proto se již za války exponoval pro vznik česko-polské federace.

11. Jaké motivy ho vedly k podepsání prezidentských dekretů v roce 1945, na jejichž základě došlo ke konfiskaci majetku zrádců a kolaborantů a k odsunu Němců z tehdejší ČSR?: Usiloval o získání co největší popularity po návratu ze šestiletého exilu.; Chtěl tímto způsobem odčinit Mnichov.; Chtěl do budoucna vyloučit vznik tzv. páté kolony z německých menšin, v čemž spatřoval příčinu rozbití předmnichovské republiky. Opíral se přitom o usnesení postupimské konference.; Určitou roli sehrál i tlak protiněmeckých nálad v širokých vrstvách obyvatelstva, vyvolaných nacistickými zločiny během okupace.