nahoru

Pátek 14. března

Žofie 14. března 2003 • 00:04

Byla jsem u našich, zapnula si MTV, sklapla mi čelist. Konečně jsem viděla ten slavný seriál Osbournovi, o kterém jsem toho tolik slyšela.

Tlustá Kelly ječela na svého naprosto dezorientovaného otce Ozzyho, všichni fuckovali, předváděli se a mě napadlo, co by si o téhle reality show pomyslel Bin Ládin.

Protože já bych za to celé téhle retardované a rozmazlené rodině dala zprava i zleva, aby se vzpamatovala. Ale na to už je stejně pozdě. Vím přesně, proč je v Americe něco tak dementního tak populární. Všechny televize sprostá slova pečlivě vypípávají. Obnažená prsa jsou zakrytá, lidé se snaží být milí, hezčí a lepší než ve skutečnosti jsou. Když se na obrazovce oplácaná Kelly převléká do tepláků, na špatně depilovaných nohách má normální modřiny a nadává u toho na otce jako dlaždič, je to něco tak přirozeného, že to Američany šokuje. A tak jdou Osbournovi de extrému. Řvou ještě víc a televizní buchtičky jim to baští. Kamery v bytě nejsou nainstalované, běhají jim po bytě normální kameramani, takže o přizenosti se nemůže mluvit ani náhodou. Fakt to nechápu. Země, ve které se z takového paskvilu může stát nejúspěšnější show, je podle mě země IQ tykve. Věřím, že u nás by se to stát nemohlo. Nebo se pletu? Spolkne ten největší televizní koláč za rok Karel Gott, který se bude předvádět, jak maluje ty svoje hrozné obrazy nebo s jakou ženou zrovna snídá?

Když jsem u toho jídla, ve středu jsem si uvařila klobásku a večer mi bylo děsně. No hrůza. Došlo mi, že mám asi opravdu problém a vzpomněla si na Honzu. Když jsme se na posledním koncertě Vltavy prodírali davem, dělal mi cestu větou: "Pozor, prochází dívka se žlučovými kameny." Ha, dokonce jsme si na to několikrát připili.

Takže piju. Piju jako duha a to je pekelný problém. Pro tělo, které normálně vystačilo s necelým litrem denně, se tři a půl litru zdá jako moře. Liju do sebe vodu, která mi nechutná, přeměřuju si skleničky, hrnky a odškrtávám si, kolik toho do sebe ještě musím naládovat. Když piju sedmý hrnek, šklebím se a v tramvaji mám pocit, že mi každou chvíli vyšplíchne voda z uší. Cítím se jako učuraná velryba, ale fakt je, že.. se.. říkam to nerada, ale já se po těch hektolitrech opravdu cítím líp.

S tou vodou bych mohla myslet i na jiné, protože včera v 18:48 jsem doma objevila mou jedinou kytku téměř chcíplou. Vím to přesně, protože jsem z toho měla malý šok. Totiž vždycky, když mi nějaká zelená okrasa umřela, jsem se do týdne s někým rozešla. Tedy - zatím jsem měla jen dvě. Tahle je třetí. Abych zachránila můj vztah s Filipem, okamžitě jsem ji přelila. V jednu ráno jsem ocenila její prudké zmrtvýchvstání a dopoledne informovala Filipa, že spolu můžeme chodit nerušeně dál..

Žofie