nahoru

Pátek 15. listopadu

Žofie 15. listopadu 2002 • 00:20

To byl hukot. To byl takový hukot, že se z toho vzpamatovávám ještě teď. Mám za sebou první pohovor kvůli práci. Šlo o místo asistenta produkce a postprodukce v jednom audiovizuálním studiu. Chtěli výbornou angličtinu, cit pro češtinu a zájem o film (hluboký). Ráno jsem panikařila, nestíhala a ...

přitom jsem chtěla působit maximálně cool. Klasika. Alespoň, že jsem si v noci umyla vlasy.. Ty ale nikoho nezajímaly.

Přišla jsem včas, což považuju za megaúspěch. Po první selekci se nás tam objevilo dvacet. Svezla jsem se do pohodlného gauče a předstírala, že jsem klidná jako želva. Věděla jsem, že mě čeká nějaký test, takže jsem semotamo otevírala anglický slovník a rychle se učila nazpaměť asi tak 200 tisíc slovíček. Brnkačka.

Za pár minut mi přišla sekretářka říct, že nejdřív půjdu na pohovor v ngličtině. "To mi nikdo neřekl, že to bude v angličtině. Umřu. Řeknu fuck off a umřu," spílala jsem o tři minuty později tiše do sluchátka zavřená na záchodě. "Voláš si pro útěchu, že?" ujišťoval se Filip. "No jasně." "Ty to zvládneš, miláčku. Seš šikulka," řekl přesvědčivě a já mu bezelstně věřila.

O pár chvil později jsem se tupě dívala na paní, která po mně chtěla vedět, jak se anglicky řeknou vypálené a navýšené titulky. Zkoušela to dál. "Která z vašich minulých prací byla nejblíže tomu, o co se teď ucházíte?" Povídala jsem o tom, jak jsem se starala o celkový zvukový obal jednoho celoplošného rádia, ale nevypadalo to, že bych na ni udělala kdovíjaký dojem. Mluvila jsem o tom, jak jsem vymýšlela jingly, slogany, reklamy, vybírala a stříhala hudbu, pořádala konkurzy na herecké hlasy, řídila natáčení, ale nic. Asi čekala, že řeknu, že jsem dělala produkci v dabingovém studiu. Tak to se nedočkala. Místo toho se mě zeptala, jaké znám druhy přenosných záznamů. "Hmm....datka? ...minidisc?" pípla jsem.

Test jsme psali po pěti. Obsahoval 15 stránek, přičemž nám je dávali a odebírali po jedné a zapisovali si čas. Některé otázky mi přišly tak směšné, že jsem se musela.... no smát. Byla jsem ale jediná. Ostatní měli hlavy zabořeny hluboko do papírů a tvářili se jako by šli na test kvůli AIDS. Jsem divná já nebo oni?, ptala jsem se sama sebe. Možná bych se mohla o některé skvosty podělit.



Máte DVD? Na jakém principu pracuje? Čeho si na něm vy nejvíce ceníte?
(DVD nemám, ale klidně jsem jim vypsala, u čeho si na něm denodenně ulítávám.)

Chodíte do kina? Jak často? Poslední dva filmy, které jste viděla? Kdo je distribuoval?
(Napsala jsem, že jsem si toho nevšimla.)

Znáte firmu Warner Bros? Jaké filmy od Warner Bros jste viděla?
(Bože, jak si to mám pamatovat? Po chvilce váhání jsem se podívala kolem sebe a všimla si, že v místnosti jsou tři plakáty. Aby se neřeklo, obšlehla jsem jeden. Lola běží o život. Schválně - prokouknou to?)

Popište výrobu titulků.
(V titulcích se píše, že jsou vyrobeny leptáním v laboratoři. Dodala jsem, že nemám důvod tomu nevěřit.)

Vyjmenujte druhy audiovizuálních záznamů.
(Po kratším zaváhání jsem napsala cosi, co se neodvažuju zopakovat a na závěr jsem dodala: Ajajaj, v tomhle plavu.)

Kdo dabuje Sylvestera Stalloneho, Anthonyho Hopkinse, Whoopi Goldberg, Sandru Bullock a ještě asi pět dalších?
(Většinou jsem tam dala otazníčky a první jména, co mě napadla. Takže třeba Whoopi odnesla paní Hlaváčová)

Když budete jednat s někým, kdo se vám bude dívat na intimní části těla, co si o něm pomyslíte?
(Zkouší mě?)

Pamatujete si první otázku?
(Jméno?)

A tak to pokračovalo dál a dál, až jsem se dostala k překladu, který byl prošpikován technickými výrazy, o kterých jsem neměla ani páru. Na závěr mě čekal pan ředitel. Jaký byl? Nejhorší. Ale to až zítra.

Žofie