nahoru

Pátek 31. ledna

Frank Anne 31. ledna 2003 • 00:05

Předevčírem jsem šel s Alonem a Márou slavit mou diplomku, no, spíš to byla záminka se oficiálně vožrat. Alon byl agresivní, pořád chtěl něco vyprovokovat...

O víkendu jsem šel s Alonem a Márou slavit mou diplomku, no, spíš to byla záminka se oficiálně vožrat. Alon byl agresivní, pořád chtěl něco vyprovokovat, aby mohl někoho zmlátit. Měl těžkou vopici a celý večer se choval agresivně. Nebudu popisovat jakých všech výtržností se dopustil nebo ho ještě seberou. Když jsme se vraceli, měli jsme ho s Márou plný zuby. Alon byl asi zklamaný, že se neporval, a začal se do nás navážet. Zašli jsme k němu a doufali, že se zklidní, ale on se vrhnul na Máru a začal mu rvát z ruky baťoh, že tam má nadnárodní reklamu a přetahovali se o něj. Jenže přetahovaná přesáhla míru a já začal na Alona řvát, ať se na to vykašle, že se chová jak hovado. A on se na mě vrhnul a chtěl mě povalit na gauč. Já jsem ho sejmul, ale to ho ještě víc vyprovokovalo a začal mě škrtit. Už to přesáhlo hranice srandy, vyvlíkl jsem se mu a zpacifikoval jsem ho opět na gauč. Jenže pak se stalo, co se stát muselo.
Ucítil jsem pod kolenem prudkou bolest. Alonův rotvajler to vzal pochopitelně vážně, že se útočí na páníčka a vrhnul se na mě a zahryznul se mi do nohy. Alon to ve svém zápalu nepostřehl a jal se mě opět škrtit. Byla to pro mě fakt skvělá situace, nemohl jsem se bránit ani psovi ani Alonovi, jinak by mě ten pes sežral a tak jsem řval jako tur, konečně to Alonovi došlo a pustil mě, byl jsem totálně vytočený.
Dnes jsem Alona potkal se psem a ještě než jsme se usmířili na mě radostně skočil jeho pes - jakej pán, takovej pes.

Frank Anne