nahoru

Čtvrtek 31. října

Frank Anne 31. října 2002 • 10:44

Tak mám takovej pocit, že se mi zas nějak vrací borrelióza. Před pár lety jsem se z toho tak nějak vyhrabal, ale prej se ty následky zcela nikdy neztratí. Zase cítím chvění v levé ruce a noze a drkotá mi brada. Doufám, že se z toho nějak vylížu a nebudu zas muset narvat pár litrů homeopatům.

Vzpomínám si na jeden zvlášť drsnej den, bylo to někdy ve druháku, jeli jsme s M. na zkoušku stodvacítkou, nešlo topení a mně foukal mráz na nohu, sotva jsem ušlápnul tou poheblou nohou spojku, rachotinu jsem pak uvařil, málo fridexu, zbytek cesty ten krám šel na dva válce a na Vypichu prdlo lanko. Tak jsem to spravoval vyfiknutej ve vobleku, vazelínu až za ušima, pak jsem to švihal po tramvajovým pásu okolo Hradu, fízlové, policajtka se tak nějak podívala a poslala mě dál. Na fakultě se mi klepala ruka jako Hanksovi v Ryanovi, prolezl jsem zkouškou a na Čechově mostě jsem se pak nějak sesypal a držel jsem se zábradlí, koukal jsem do vody, mozek mířil dolů, ale ta ruka se držela....no nic.

V sobotu jsem zkusil medicínu JXD a je tedy fakt, že mi to tak na dva dny pomohlo. A vůbec sobota byl divnej den. V hospodě mi bylo divně, Alonovi kámoši byli neskutečně primitivní a navíc ožralí, já tam seděl a zíral do zdi, chtěl jsem bejt sám, tak jsem šel jinam, Alon se cejtil uraženej, že jsem ho tím urazil před kamarády, pak za mnou přišel a pohádali jsme se kvůli tomu, on mi nadával, že jsem jak v nějaký ulitě a pohrdám jeho sebrankou, já se mu zas snažil vysvětlit, že to s pohrdáním nemá nic společnýho, že mám prostě deprese a někdy nesnesu někde bejt, protože mě to potápí ještě víc. A tak jsme se dohadovali a Alon řekl, že teda teď můžu bejt spokojenej, když sedíme v intelektuálským baru zasranejch hippíků.

Vzteky fláknul zapalovačem o zem, ten vybuchl a s ním vybuchlo i intelektuálský osazenstvo baru, strašně ho sjezdili a uráželi, což mě naštvalo a tak jsem se do toho vložil taky. Barman řekl, abych mlčel, což mě dostalo do varu, protože nesnáším, když se mě někdo snaží umlčet. Můžete mě mlátit, ale ne umlčovat. Tak jsme se začali navzájem urážet, byl jsem v ráži a docela jsem je stíral, že jsem rozesmál i pár opozičníků, nějaký lidi vedle známkovali inteligenci narážek, -20, +40, pak jsem dostal 300 bodů, bohužel ani nevím za co (medicína JXD), nakonec to smrdělo rvačkou, civěli jsme si do očí, já je měl určitě krvavý (spíš z kouře a kontaktních čoček, ale efekt byl asi působivý), a tak se to obešlo bez facek a my vypadli na ulici.

Alon byl nadšenej, že jsem poslal do háje intelektuálský hippíky, jenže já moc ne, protože jsme potkali nějaký Hitlerjugend, který měli na Alona spadeno, minuli jsme je, oni se zastavili a váhali, zda se na nás mají vrhnout, jenže já měl furt krvavý oči, tak jsme šli zas dál, konečně normál bar, já si zalil oči mlhou JXD, dopotácel jsem se domů a zalil oči tmou. Pustil jsem si Guten Tag:

nejohavnější ze všech věcí
je zvíře zavřený v kleci
tak žiju já a je to k nevíře
že pitomější jsem než to zvíře.

Frank Anne