Blíží se víkend a já se ještě neodplazil z minulého, on se pořád plíží za mnou. Seděl jsem tehdy v pěti hospodách, všichni odporní, jako já sám sobě, povrchní spory místní intelektuálský elity, pochvala By the way, společenský faux pas, Alon veřejně znemožnil moje obrazy, prej co si myslím, jak maluji, nezřetelně, jak prej ubohý, že v tom každej vidí něco jiného, trapný By the way, prej komerčárna, ale můj krajní abstraktní expresionismus je asi kýč, nenutím nikoho, aby se mu to líbilo, ale takhle mě ztrapnit... Ne jen chvilkový pocit, dívám se okolo sebe… kýč, samej kýč, na stěnách, v očích, v ksichtu, a já vrchol toho kýče, a ty M., kde jsi?
Není divu, že jsem venku, žmoulám jointa, někdo cituje Wernische, Char. řekl, že by to mohl dovážet do mystickejch tibetskejch klášterů, já to hulil poprvý, jo jednoho ze sta to sejme, já jak jinak... Rána v hlavě, šílenej tok energie od hlavy až k patě, čakry jako bych si otevřel 360 voltama, tok energie, řeka v páteři, klesám k zemi, co je to za blbost, doma na koberci, dívám se na vzory na koberci, kde se šklebí ksichty (nemaluju fakt až moc abstraktně, když na to tak zírám?), na koberci jak na horský dráze se modlím ať to přejde, ať jsem zas normální, jen ať se vzbudím ráno normální, úzkost, panika, konečně usínám…
Zdál se mi sen. Ze zoo utekl tygr a já ho hledal (pro pochybovače, co viděli dnes zprávy, jak u Skopčáků taky zdrhl tygr - mám na to svědky). Vydal jsem se hledat tygra jen tak, blbec beze zbraně, šel jsem na něj holýma rukama, pochopitelně jsem ho našel já, skočil po mě, zahryzl se mi do ruky, nejdřív lehce, zíral mi do očí, velmi pomalu zesiloval stisk, a já najednou měl pocit, že jeho mysl je moje mysl a že vlastně já sám sebe koušu, já sám sebe drtím, já sám zesiluju jeho stisk, jeho mysl byla moje mysl.
Vzbudil jsem se a škubal jsem rukou. Byl jsem úplně mokrej, ale jinak ok. Řekl jsem si, tak na to já seru, sám sebe melu, ale nesemelu, NE! Tráva byla fakt až moc vizionářská. Šel jsem do čajovny, koupil si lampion s očima Budhy, zapálil svíčku a řekl jsem si tak, ten mě bude hlídat. Díval jsem se do těch očí, když jsem usínal, pak jsem neudržel víčka, zavřel jsem je a myslel na M.
