nahoru

21. září 2002

Frank Anne 9. října 2002 • 14:00

Tak jsem přijel z chaty. Andy se nijak zvlášť nevrhal na svýho páníčka a když si Andy složil v hospodě hlavu do mého klína, Alon se docela naštval. Navíc byl pohryzanej od blech. Ty blechy u něj v bytě se rozmnožily a neměly co do huby, a tak když Alon otevřel dveře, tak se na něj vrhly.

A zas povinnosti. Diplomka. Jsem v půlce a už měsíc jsem nenapsal ani čárku. Za 2 měsíce mám výstavu a téměř žádný obrazy a ani floka na barvy. Jsem v rejži. Mára mě furt nutí do diplomky, že prej mě malování živit nebude, Alon tvrdí, že moje obrazy mají váhu pouze na hmotnost a nikoli uměleckou váhu, jo, měl bych se snažit, abych za půl roku končil a byl ze mě právník. Ne, já nebudu právník, já budu já, a moje povolání právník. Já nikdy nebudu právník. Není to směšný, někdo dostane z Univerzity diplom a řekne:„ Já jsem právník.“ Tak tohle já nechci. A stejně, co já vím, co budu dělat, v mým životě bylo totiž vždy vše jinak než jsem si plánoval, vždy jsem si svým jednáním přihnal nějaké nezamýšlené důsledky. Nikdy jsem netoužil jít na práva a …, nikdy jsem netoužil malovat a… Když usínám, civím na svůj obraz „BARDO“, kde jsem namaloval posmrtný mezistav, toužil jsem být šťastný a … půjdu asi namalovat předsmrtný mezistav.

Frank Anne