30. července 2002

Vím, že nemohu malovat nacpanej. Přesto jsem chroupal mražený rybíz a temperu jsem rozetřel po čtvrtce. Naflákal jsem tam snad čtvrtou vrstvu... a pak jsem si vzpomněl na kamaráda, jak mi řekl, že mé obrazy mají spíš váhu na hmotnost, než uměleckou váhu. Přišel o slíbený obraz. Cha a má to. Stejně by si ho zas dal do koupelny. Můj další kamarád se na další můj obraz ani už nemůže koukat, což je v tomto případě pocta, naprosto ho totiž znervózňuje.
Obraz jsem vzal pod sprchu. Smyl jsem pár vrstev. Škoda, že nelze taky smýt vrstvy ve mně.
Šel jsem spát. Zítra musím být lepší člověk. Pokud nedokážu umět žít, nedokážu ani umět umřít... mi tak napadá.