Video placeholde

Chtěl jsem být jako Coldplay, tak zpívám anglicky, říká zpěvák Thom Artway

Písničky skládal na farmě v Irsku, hrál na ulici v Austrálii i na Novém Zélandu. Teď čeká Thoma Artwaye vydání druhého alba, kterým chce navázat na úspěch rádiového hitu I have no inspiration. Letos také vystoupil jako jediný Čech na festivalu Sziget, kde ale jeho koncert v půlce utnul prudký déšť. Čeští fanoušci na něj ale počkali pod stanem, kam nakonec Artway s kapelou vyběhl z backstage a zahrál pár písniček. O tom, co se naučil při hraní na ulici a jak se těší na své nové album, vypráví v rozhovoru přímo z festivalu.

Letos jste zahrál jako jediný Čech na Szigetu, pátém největším festivalu světa. Jak jste se na to těšil?

Já i kluci z kapely jsme se hodně těšili, je to slavný festival a nečekal jsem, že tu někdy budu moct hrát.

Váš koncert musel kvůli dešti předčasně skončit, vy jste ale vyběhli za fanoušky před stan a zahráli jim i bez techniky…

Zjistili jsme, že tam stáli samí Češi, navíc už o moc víc nepršelo, tak jsme si říkali, že by to mohl být hezký buskingový závěr. Bylo to nejmíň a zároveň nejvíc, co jsme v tu chvíli mohli udělat.

Jak jste se cítil na stagi, když začínalo pršet a bylo jasné, že koncert bude muset skončit?

Cítil jsem energii z lidí, kteří tam zůstali a nenechali nás v tom. I když jsme věděli, že budeme muset skončit, tak jsme si to užívali až do momentu, kdy nám vyply nástroje, protože lidi tam pořád byli.

Čekal jste, že přijde tolik lidí s českými vlajkami, kteří se k vám přihlásí?

To jsem nečekal vůbec, myslel jsem, že tam bude třeba třicet lidí. Ty vlajky jsem nepochopil vůbec, to byla bomba. Byli jsme hodně překvapení.

Pokud chcete vidět Thoma Artwaye na živo, bude vystupovat v neděli 2. 9. na F.O.O.D. pikniku na Ladronce. Více info ZDE >>>

Sám jste u buskingu začínal. Je to pro umělce ta nejlepší škola?

Rozhodně ano, já mám takovou pětku věcí, které se při tom člověk naučí. I úplné tele, jako jsem byl já, se tam naučí anglicky, hrát na kytaru, zpívat, zlepší si projev a komunikaci s lidmi. Jo, a ještě šestá věc, můžete si tím vydělat na nájem! Takže určitě skvělá zkušenost.

Dost času jste hrál po ulicích a barech v Austrálii a Irsku. V čem všem vás to posunulo?

Hlavně v samostatnosti, byl jsem tam vždycky dlouho úplně sám. Zároveň mi to pomohlo s angličtinou.

V Česku pořád není tolik umělců a kapel, kteří zpívají anglicky. Věděl jste odjakživa, že chcete zpívat v angličtině?

Asi od puberty jsem v tom měl jasno, chtěl jsem přece být jako Coldplay a všechny tyhle hvězdy. Jinak si myslím, že v Česku není zas tak málo anglicky zpívajících kapel, jde ale taky o to, aby to nebylo spíš czenglish. Pak si je totiž poslechne někdo venku a slyší to. Jinak si ale myslím, že možná spíš málo kapel u nás zpívá opravdu dobře česky.

Kdo z anglicky zpívajících Čechů podle vás stojí za to?

Líbí se mi kapela Teepee. Baví mě Lenny, Tomáš Boček, dřív byli skvělí Charlie Straight, dnes zase Lake Malawi. To jsou kapely, které jsou podle mě úplně super.

Čeká vás teď vydání druhého alba. Co od něj můžeme čekat?

Mám radost, že jsme se od minulé desky odlišili textově i zvukově. Je tam více elektroniky, ale zároveň v jedné písni pořád přiznávám ten dřevní folk, který je mi nejblíž. Ale jsou tam i dvě elektronické pecky.