Hudební skladatel Miloš Bok

Hudební skladatel Miloš Bok Zdroj: Viliam Buchert

Exkluzivně: Skladatel Miloš Bok, který nově upravil hymnu, říká, že Češi odmítají výjimečné lidi

Jsou věci, na které je podle mnohých lepší nesahat. Například na naši libozvučnou hymnu Kde domov můj. Ovšem skladatel Miloš Bok se rozhodl strčit hlavu do vosího hnízda a nahrál čtyři nové verze české hymny a ve středu je představil zaskočené veřejnosti. Reakce jsou mimořádně bouřlivé a většinou odmítavé. Proč ale Bok vlastně hymnu upravil? A co si myslí o české společnosti? Na to odpovídá v rozhovoru pro Reflex.

Po zveřejnění vašich nových nahrávek české hymny doslova vybuchla názorová bomba. Proč?

Protože moje hymna je skutečně nové autorské dílo. Zní to jinak, má to jiného ducha, jinou tektoniku. Je v tom více vznešenosti, majestátnosti. Je to bohatá instrumentace, která vás na jednu stranu jakoby drtí, ale současně je velmi plastická.

Myslíte si, že lidi to zaskočilo?

Ano. Lidé se nepochopitelně obávají monumentálních věcí. Za sebe si ale myslím, že dávám národu to nejlepší, co mohu.

Může hodně lidí, poté, co si to vyslechne, říci: To vůbec není naše hymna!

Možná to tak bude. Ale očekávám i opačné reakce. Prezentoval jsem ji v úzkém okruhu svých hudebních přátel. Tam znělo nadšení. Ale přesto všichni řekli, že jsou zvědaví, jak to bude přijato. Paradoxně by moje úprava mohla být kritizována například za to, že je tam velký akcent na vlastenectví.


Poslechněte si novou verzi české hymny od Miloše Boka:

Video placeholde
Nová verze české hymny od skladatele Miloše Boka • Český olympijský výbor


Nechápu, co by na vlastenectví mělo být špatného.

Protože někteří lidé se dnes vlastenectví spíše posmívají. A navíc hymna není tradičně pouštěna celá, jen její část. Takže známe jen první sloku, ta druhá je dnes prakticky neznámá. Já jsem nahrál i kompletní verzi.

Mohou se podle vás hrát podle různých příležitostí různé verze hymny? To se dnes nedělá.

Tak by to mělo být. Chtělo by to rozlišit, kde a proč se hymna hraje. Zda je to u sportu, nebo při inauguraci prezidenta. To by nemělo být stejné. Proto jsem nahrál čtyři různé verze.

Ministr kultury Ilja Šmíd, který je sám muzikolog, řekl ještě předtím, než vaše verze slyšel, že chce k tomu vyvolat diskusi u odborné veřejnosti. Co to podle vás znamená?

Chce tím tento projekt zabrzdit. Alespoň se to domnívám. Někteří o celé věci hovořili ještě předtím, než to vůbec slyšeli. To je zvláštní, ne?

Komu se to především nebude líbit?

Ideologicky vyhraněným modernistickým odborníkům. Špičkovým muzikantům, kteří mají přirozený hudební cit, se to líbit bude. A co se týká laické veřejnosti, té by se mohlalíbit varianta, která by se měla hrát při sportovních událostech. Doufám, že o tom ale nebude rozhodovat jenom ministr kultury. Mně se nelíbí, že ministr Šmíd naznačuje, že by rád určil, jak se má hymna hrát. To je zasahování do přirozené tvůrčí svobody, kterou máme ctít. Nechce přece nikdo zpátky 50. léta.

Celý rozhovor si přečtěte v tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 29. března.

Reflex 13/2018Reflex 13/2018|Archív