Rozhovor s americkou profesionální společnicí pochází z knihy "When To Rob A Bank...And 131 More Warped Suggestions And Well- Intended Rants" (Kdy je správný čas vykrást banku a 131 dalších šílených nápadů a dobře myšlených rad) a pochází z pera Stevena D. Levitta a Stephena J. Dubnera, kteří se proslavili svou předešlou knihou Freakonomics. Rozhovor jako první zveřejnil server Businessinsider.com.
Tato kniha se podobně, jako kniha When to Rob a Bank, zabývá ekonomickými faktory a ukazateli, které nejsou v klasických ekonomických analýzách brány v potaz. Analýzou zdánlivě nepodstatných a kontroverzních jevů a pokládáním na první pohled nesmyslných otázek, však autoři docházejí k překvapivým a podstatným závěrům. Kniha Freakonomics se stala bestsellerem s čtyřmi miliony prodanými výtisky. Na knihu, jenž je v podstatě o ekonomii, jde o nevídaný úspěch.
Nyní ale již k rozhovoru s nejmenovanou profesionální společnicí z USA.
Můžete nám popsat, jak jste se stala společnicí a jak na toto zaměstnání nahlíží vaši blízcí?
Moji rodiče o tom, že dělám tuto práci nevědí. Předtím než jsem se dala na escort jsem byla profesionální programátorkou. Ve volném čase jsem se snažila poznat partnera, který by byl ten pravý. Chtěla jsem také porozumět a prozkoumat svou sexualitu, která byla dost omezená, protože jsem vyrůstala v malém konzervativním městě. Jednou jsem si na profil na jedné ze stránek, kde jsem se seznamovala s novými partnery, napsala, že moje povolání je escort. Můj první klient byl zubař. A pak se to rozjelo. Byly to dobré peníze.
Máte nějaký problém s vlastní morálkou, když provozujete tenhle typ zaměstnání?
Nemám vnitřní problém s tím, že prodávám své tělo za peníze. Jediné co mě vždycky trápilo bylo to, jak mou netradiční práci vezme mé okolí.
Jak vypadá váš typický klient?
Moji klienti jsou většinou ženatí bílí muži ve věku mezi 40-50 lety, s příjmy většími než 2.5 milionu korun za rok. Jsou to často lékaři, právníci a podnikatelé, kteří si chtějí na chvíli zablbnout.
Kolik z vašich klientů je ženatých?
Přes 90 procent. Jsou to většinou muži, kteří by klidně mohli mít milenku, ale nechtějí se na nikoho vázat. Proto jdou za mnou.
Jak se na to dívají manželky vašich klientů?
To moc nevím. Ale vím od několika klientů, že jejich manželky jim nevěru s profesionální společnicí tolerují.
Znáte skutečná jména vašich klientů?
Ano, trvám na tom, aby mi klienti, předtím než se se mnou poprvé setkají, řekli svá pravá jména. Chci také vědět pro koho a kde moji klienti pracují. Také spolupracuji s jednou společností, která klienty prověřuje – především zjišťuje, jestli jsou to slušní a seriózní klienti.
Jaké jsou vaše výdaje?
Za on-line reklamu utratím v průmětu 7 500 - 12 500 korun měsíčně. Webová stránka mě vyjde na 2 500 korun za rok. V telefonu mám paušál, který stojí 2 500 korun měsíčně. Každý rok si také nechávám dělat profesionální fotky. To vyjde na 37 000 korun.
Litujete toho, že děláte escort?
Nelituji, práce v tomto odvětví mi umožnila věci, o kterých bych si jinak mohla nechat zdát. Jediné co mě mrzí je fakt, že při této práci je téměř nemožné udržet si dlouhodobý vztah s mužem.
K čemu byste přirovnala práci escort girl?
Nejblíže má k práci terapeutky. Velkou roli zde hraje soukromí, také hranice mezi klienty a mnou. Často si se mnou klienti kromě sexu povídají – většinou mi říkají věci, které nemůžou říci své ženě nebo přátelům. Já jim naslouchám a v tomto ohledu tato práce skutečně připomíná terapii. Každá dívka, která chce dělat escort na vysoké úrovni, musí vědět jak naslouchat svým klientům.
