„S takovými komplikacemi, jaké panují okolo pražského tunelu Blanka, jsem se za více než čtyřicet let ve stavařině nesetkal. Celé je to podezřelé, jako by někdo chtěl, aby tunel nešel do provozu,“ tvrdí Jiří Bělohlav, prezident firmy Metrostav, jež dělala stavební část projektu. V rozhovoru pro Reflex se vyjadřuje k pozadí celé stavby.
Podobné typy staveb děláme všude po Evropě – v Německu, Maďarsku, Srbsku, ve Švédsku, v Norsku nebo na Islandu. Buďto máme jenom stavební část jako v případě Blanky, anebo současně technologickou. Chci tím říct, že vím, co to je dodávat inženýrské sítě do tunelů. O to víc jsem šokován z dění kolem pražské Blanky.
Co vás nejvíc znepokojuje?
Nedávno jsme dokončili další část pražského metra, kterou jsme dělali pro Dopravní podnik hlavního města Prahy. Objemem prací a dodavatelskou strukturou jde o srovnatelné projekty s Blankou. A rozdíl? Na metru není žádný problém a na Blance pořád něco. Kdo má mozek v hlavě, si tyto dvě věci dokáže dát dohromady. Proč jeden projekt je v pořádku a druhý není?
Tak jinak: Jak se to s kabely, kvůli nimž se formálně oddaluje otevření tunelu Blanka?
Dokážu posoudit, co my jako firma montujeme u nás nebo v zahraničí a co je v Blance. Tam se jedná o technologickou šílenost, absolutně naddimenzovanou věc. Na konci kabelů v Blance je údajně sto padesát tisíc koncových prvků, čidel, kamer, světel a značek.
Co myslíte slovy šílenost?
Když vjedete do Blanky a zrovna je všechno rozsvícené, připadáte si jako na matějské pouti. Na každém metru něco svítí a bliká – to v žádném tunelu na světě neuvidíte. Je to něco mimořádného.
To hodnotíte kladně, nebo záporně?
Samozřejmě že záporně. Tak to vůbec nemuselo být. Stačilo vybrat bezpečnostní prvky, jež mají dobrou kvalitu, a dost. Většina věcí je zbytných, takže místo deseti kabelů jich tam dnes máte třeba sto. Tunel Blanka je protkaný sítí kabelů, které celý provoz jenom komplikují. Je to dobré akorát k tomu, aby se někdo mohl vymluvit, že systém nefunguje. Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo.
Proč zadavatel nevěděl, že jde o problematické zařízení?
Vysvětlím to na příkladu. Chcete si v bytě vyměnit jádro. Nasmlouváte si člověka s kulatým razítkem a objednáte firmu. Pak se už rekonstrukci nevěnujete, přijdete za dva měsíce a samozřejmě mnoho věcí je jinak. To je Blanka. Srovnejte si jenom odborné týmy, jež má pražský Dopravní podnik, dozorující stavbu metra, a co má hlavní město Praha na odboru městského investora.
V čem se týmy liší?
Na rozdíl od Dopravního podniku dnes není na magistrátu ani jeden člověk, jenž projektům typu Blanka rozumí. Když pracujete pod pražským Dopravním podnikem, tamní experti vás neustále honí a něco vám vytýkají. Tohle s Blankou nebylo, ale není to moje věc. Nechci napadat pražský magistrát. Jen vidím, že dnešní situace s Blankou nikdy neměla nastat.
Je pro vás Blanka v něčem precedentní případ?
Na rozdíl od mnoha lidí si myslím, že je to krásný projekt a ve spojitosti s městským okruhem Praze dopravně stoprocentně pomůže. Naše firma do takových projektů půjde i v budoucnosti, ale nejsme zadavatelé a nedokážeme upravit přemýšlení lidí z pražského magistrátu. Nový pražský radní pro dopravu Dolínek několikrát správně řekl, že by bylo lepší, kdyby všechno bylo v jedněch rukách, tedy stavební i technologické práce. Těmi tunely se totiž mohlo jezdit už na podzim 2013.
Kdy došlo k rozdělení stavební a technologické části projektu?
Už v počátku. My jako Metrostav jsme vysoutěžili pouze stavební část. Vykopat a vybetonovat díry s těmi kobkami, které tam jsou. Někdo jiný zase získal zakázku na dráty a vzduchotechniku. Takže jestli já vnímám nějaké poučení z Blanky, pak to, že příště by měla stavba být v jedněch rukou, aby se nikdo nemohl stále vymlouvat.
Proč tu zakázku městský investor v počátku rozdělil?
Pražští politici asi neměli odvahu takový balík peněz svěřit jedné firmě. To chápu. Jinou věcí je, že se věčně hledají viníci, kteří za něco mohou. Podstata je v něčem jiném. Moje babička vždycky říkala: Má nebo nemá to pána.
Práce na Blance začaly zhruba v roce 2006. Kdy jste zjistil, že stavba nemá pána?
Na odboru hlavního investora pražského magistrátu se za tu dobu vyměnilo pět šéfů – Macek, Toman, Zlatohlávek, Beránek a nyní, vidíte, ani nevím, jak se jmenuje. Pět šéfů během jedné jediné stavby. Jejich tým se za tu dobu totálně rozpadl. Teď tam není jediný expert, jenž by tomu rozuměl. Čistá nula, nic.
Co s tím?
Podívejte, já jsem starý stavař, zvyklý pracovat v terénu a všechno řešit sám, takže tenhle svět nějak přestávám chápat. Všude samý politik, mediální poradce, mluvčí, lidé přes marketing, armády právníků, kteří dokazují, že něco nejde, ale opravdu kvalifikovaných lidí je málo. Nejvíce trpíme tím, že jsme si na magistrátu neměli o odborných věcech s kým povídat. Znovu to dokumentuju na dvou pražských projektech: metro a Blanka. Jeden jde, protože na něj dohlížejí odborníci, druhý zmateně tápe.
Takže kdo jsou ti debilové, jak označila pražská primátorka Krnáčová lidi, co nejsou schopni zprovoznit Blanku?
Platí, co říkala moje babička – bez toho, že pán řekne, jakou stavbu chce, nikdy nic nebude.
Jak byste celou věc řešil, kdybyste seděl na magistrátu?
S těmi údajně vadnými kabely je to hodně podivné. Celý tunel je vyspádovaný, takže se asi počítalo, že tam nějaká voda poteče a následně bude odčerpávána pryč. Neříkejte mi, že se tomu nepřizpůsobily instalace. Jsou dvě možnosti, buď nejsou kabely voduvzdorné, a to si nedovedu představit, anebo je to celé nějaká umělá bublina.
Mnozí dopravní experti tvrdí, že to s těmi kabely není tak špatné.
Dokonce si myslím, že by někdo měl mít odvahu uvést tunel do provozu. Ať to vedení Prahy podrobí vlastnímu odbornému zkoumání a Blanku rozjede. Jestli se nějaký kabel v průběhu provozu ukáže jako nefunkční, v noci se vytáhne a vymění. Investor, tedy hlavní město Praha, by měl mít víc odvahy.
