V souvislosti s článkem Vyložme knihy na stůl, jenž se týká aktuální situace na knižním trhu, jsme oslovili desítku předních českých nakladatelů a nakladatelek. Dnes je řada na Evě Pleškové, ředitelce a majitelce nakladatelství NLN.
NLN se i pod vedením Evy Pleškové specializuje na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy. Vydává též kulturně historickou revui Dějiny a současnost. Mezi autory nakladatelství patří Nina Špitálníková, Petra Procházková, Tomáš Halík, Dušan Třeštík nebo Jaromír Štětina.
Paní Plešková, jak vaše nakladatelství poznamenal lockdown během pandemie?
Z hlediska čtenářství byl pandemický čas paradoxně příznivý, vrátila se čtenářská radost. Lidé se dokázali více soustředit na četbu i nákup knih. Zaznamenali jsme zájem i o náročnější texty. Projevovalo se to i na dotazech čtenářů mířících přímo do NLN. Bylo vidět, že četba se vrátila mezi často užívané a významné denní činnosti a zájmy. Vzhledem k tomu, že ekonomicky strádala jen část odvětví a některé profese dostaly i výrazně přidáno, na nákup knih prostředky evidentně byly.
Po pandemii přišla válka a zdá se, že s ekonomickou krizí spojenou s Putinovou invazí kupujícím dochází dech. Jak hodně se prodeje vašich knih propadly?
U knih platí, že každá se prodává jinak co do množství i délky prodeje. Mám srovnání, protože již dlouho provozujeme knihkupectví, kde prodáváme celou knižní produkci. Stalo se to, že zákazníci utrácejí stále stejné množství peněz, ale knihy stojí díky vstupním nákladům, zejména za papír a tisk, asi o 20 % více. Tudíž se prodá méně výtisků. To přirozeně vede k tlaku na zvýšení ceny za výtisk a je z toho trochu bludný kruh. Některé tituly prakticky nejde vydat, cena by byla tak vysoká, že by ji čtenáři neakceptovali.
Jak s tím bojujete?
Bojovat s tím musíte všemi způsoby. Neexistuje jedna prostá metoda – tou hlavní bude improvizace. V rozpočtech některých titulů budeme muset škrtat bonusové položky jako ilustrace a mapy. Nebudeme přijímat rukopisy ve velmi špatném stavu a práva budeme kupovat rovněž opatrně. Někteří kolegové už odcházejí do důchodu a budou spolupracovat jen na některých úkolech. Měnit v panice zaměření nemá smysl, čtenáři od nás očekávají určité tituly nebo díla určitých autorů už léta. Ostatně vypadá to spíše tak, že se prostě celkově méně prodá, ne že se prodají jen určité žánry nebo autoři. Budeme tisknout knihy v menších nákladech. A samozřejmě šetříme na všem, co ještě lze.
Ceny knih vystoupaly do nebeských výšin: například sedmdesát stránek (skvělé) nové sbírky básníka Petra Hrušky stojí tři stovky, populárně naučná kniha Věk kapitalismu dohledu od Shoshany Zuboffové z argovské edice Crossover přijde na 988 – ano, má 728 stran, ale kdo z levicových intelektuálů, jimž je určena především, si ji za tu cenu pořídí? Snažíte se tlačit cenu knih na minimum – nebo jakou zaujímáte taktiku, pokud jde o naceňování knih?
Snažíme se omezit režijní i mzdové náklady na minimum a do cen promítnout jen nezbytně nutné nárůsty materiálu a služeb. Když se pokusíte do cen promítnout i zvýšené riziko spojené s prodejem a recesí, bude za chvilku průměrná cena kolem tisíce korun, což knihy zařadí mezi nedostupné položky rodinných rozpočtů a vyžene čtenáře z knihkupectví. Kolegům z Arga se nedivím, zaplatili za práva a náročný překlad, a ještě patrně prodají menší počet výtisků. U překladů se stačí podívat, kolik stojí stejná kniha v angličtině na Amazonu. Když ji koupíte jako e-book, výrazně ušetříte. To jsou právě náklady za převod na český trh a tisk. Objevuje se i náznak trendu, že někteří autoři unesou vyšší maloobchodní cenu, protože jsou žádaní. Ale obávám se, že bude pro následující období platit: „Chceš-li moc, nedostaneš nic!“
V Česku se jeví jako velký problém distribuce knih. Zejména malí nakladatelé si v posledních letech stěžují na to, že distributoři jejich ceny bez předchozí domluvy zlevňují, že zůstávají za prodané knihy i několik měsíců dlužni a drží tak nakladatele s menším obratem v šachu a občas na hraně bankrotu… Co s tím?
Všichni nakladatelé i všechny distribuce jsou závislé na výši obratu na knižním trhu a na platební morálce knihkupectví. Pokud obrat klesne pod určitou hladinu, mají všechny články bez rozdílu problém. A to se právě teď děje. Navíc je zde hodně hráčů: knihkupectví a distribucí, které bojují o zákazníka. V době nadcházející výrazné recese se budou muset nákladově omezit nebo i sloučit. Snaha si „půjčit“ od ostatních slabších článků je podle mě sice pochopitelná, ale krátkozraká. Distribuce mají obchodní rabat kolem 50 % z maloobchodní ceny, 10 % je DPH, nakladatelé nesou veškeré riziko a mají v optimálním případě na přípravu knihy kolem 10–20 %, autoři 10–15 %, tiskárny 15–25 %. Nakladatelé si toho jsou vědomi a určitě budou v těžké době činit pokusy prodat některé tituly přímo zákazníkům. Pokud se podaří udržet na trhu nějakou přijatelnou obchodní kulturu, pak se neobjeví výstřelky. Ale jde zkrátka do tuhého. Problémem je samozřejmě i to, za jakou cenu poskytují banky provozní úvěry. Knižní trh je sezónní se špičkou kolem Vánoc; pokud si na překlenutí sezónnosti chcete půjčit, pak zaplatíte více než 10 %. Pro velko- i maloobchodní články je levnější si půjčit od dodavatelů.
Jaká je vaše prognóza a strategie pro další dva roky, kdy se bude ekonomická situace velmi pravděpodobně nadále zhoršovat?
Především nikdo neví, co se opravdu stane. Sednout si na úspory a zásoby požírané inflací a drkotat zuby není řešení. Budeme se snažit hledat knížky, jejichž obsah bude i v této době stát čtenářům za to. Za podstatné považuji pracovat s kolegy, pro něž je naše práce důležitá a chápou ji do jisté míry jako poslání. A spoléhám i na čtenáře, i když zcela chápu dramatické obtíže spojené se zdražením všeho, na co si vzpomenete. Poznala jsem řadu těch, pro něž vlastně celá léta vydáváme. Chápou význam četby a knih jako osobní nepostradatelnou hodnotu.
Na jaké tituly z vaší aktuální produkce před Vánoci spoléháte nejvíce?
Doslova spolehnout se můžeme na vánoční kázání Tomáše Halíka Procitají andělé, to je přímo vánoční novinka. Pro zájemce o historii vydáváme aktualizované dotisky Dějin Ukrajiny a Ruska, kritický pohled na německou současnost Německo 1989–2021 a první díl trilogie Osvícenství v českých zemích. Těšíme se také na vydání cestopisného románu Bretonci od Martina Daneše. Ten se během koronavirové pandemie vydal na pouť Dolní Bretaní a s citem, humorem a elegancí zaznamenal své zážitky.
