nahoru

Profesorka Králíčková: Díky bohu, že výběr pohlaví dětí u nás zákony zakazují

Jana Bendová 3. července 2021 • 07:20
Profesorka Milena Králíčková
Profesorka Milena Králíčková
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Poprvé od roku 1348 může stát v čele naší nejstarší a nejznámější univerzity žena. Na rektorku Univerzity Karlovy kandiduje její prorektorka a lékařka Milena Králíčková (49). Vědecky se zaměřuje především na příčiny neplodnosti. Tou hlavní je vysoký věk rodičů, ale paní profesorka odmítá říkat „staré matky“. A proč by mladí muži neměli mít notebooky na klíně a spíš než bankovkami platit kartou?

Jste lékařka, vědkyně, která se zabývá příčinami neplodnosti. Na počátku pandemie se říkalo, že nás z toho moře volného času na home officeu čeká baby boom. Zatím to tak nevypadá. Naopak nepodepsal se mimořádný stres spíš na snížení plodnosti? Existují už nějaká data?

To ještě nelze říct. Sociologické studie běží napříč celým světem, ale je brzy to celé uzavřít. Data budou nejdříve tak do roka. Můj odhad je, že se oba póly vynulují – někde možná baby boom nastal a někde zase víc zafungoval stres. Reakce na pandemii byly velice rozdílné.

Když se řekne neplodnost, představíme si reprodukční medicínu a „děti ze zkumavek“. Zvyšuje se počet neplodných párů? Údajně je jich ve vyspělých zemích až pětina. Čím to je?

Trochu bych ubrala, ale minimálně deset až patnáct procent párů neplodných je. Ve vyspělých zemích je důvodem především odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Je to jeden z nejsilnějších faktorů. Pak samozřejmě působí i další vlivy, třeba životní prostředí, o které tak málo pečujeme.

Zvyšuje se údajně především neplodnost mužů, jejich spermie jsou línější, než bývaly. Není to jen tím, že kdysi se fakt, že pár nemůže otěhotnět, automaticky přisoudil ženě?

Určitě částečně ano, i když v generaci našich maminek nebo babiček nebyla medicína schopná příčiny neschopnosti otěhotnět vždy objasnit. Ale plodnost mužů se opravdu zhoršuje. Tvorba spermií je hodně citlivá na to, co je okolo nás – ať už chemicky v životním prostředí, nebo také fyzikálně. Vliv má třeba teplo, konkrétně například z notebooku, který mají pánové na klíně, nebo teplo z mobilů.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku