Lukáš Dostál

Lukáš Dostál Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Lukáš Dostál: „Obrovský problém bude, pokud naše data, která dnes mají s naším větším či menším souhlasem soukromé firmy – od operátorů přes Apple po Google – a využívají je víceméně k marketingu, budou volně přístupná státům a vládám.“
Schéma, jak má probíhat chytrá karanténa
Start chytré karantény na jižní Moravě. Klíčové odběry provádí armáda.
Start chytré karantény na jižní Moravě. Klíčové odběry provádí armáda.
Start chytré karantény na jižní Moravě. Klíčové odběry provádí armáda.
7
Fotogalerie

Chytrá karanténa: Soukromí dnes už vlastně neexistuje, říká odborník na nové technologie Lukáš Dostál

Proč je nutné bránit svá osobní data před státem, i když se jejich automatické sdílení například ve jménu inteligentní karantény a boje s novým koronavirem zdá být správné? Nejen o tom mluví odborník na nové technologie a IT, CEO Hellit a ALTRON Business Solutions Lukáš Dostál (37).

Poslední týdny s sebou kromě karantény a nouzového režimu přinesly taky zásadní události z hlediska využití technologií ke šmírování občanů.

Asi myslíte novelu zákona o Vojenském zpravodajství, kterou vláda schválila v nouzovém režimu. Pokud by prošel i ve sněmovně, umožnil by vojenským zpravodajcům a vlastně všem, komu by to oni dovolili, ovlivňovat a cenzurovat český internet a taky jeho jednotlivé uživatele. Bez jejich vědomí, přirozeně. Mohli by vám třeba měnit elektronickou poštu. Zmanipulovat vaši komunikaci, aniž se o tom dozvíte. Oficiálně jde samozřejmě o to, aby mohli vstupovat do komunikace s hackery, ale oni by o tom nevěděli.

Co to znamená?

Že hackeři budou útočit na systémy, ale budou dostávat jiné odpovědi, než jaké by ten napadený systém normálně poskytoval. Protože nebudou komunikovat se svým cílem, ale s někým, kdo se tak jen tváří. Tak by šly útoky omezit nebo zcela zastavit. Což je dobré. Ovšem když to použijete na firmy nebo občana, který není hacker, a začnete manipulovat daty, nebudete data jen filtrovat, ale rovnou je měnit…

To by mi mohli změnit třeba mou elektronickou poštu a já bych na nic nepřišla?

Představte si, že posílání datových balíčků funguje jako klasická pošta. Každý balíček informací má taky vlastně známku s adresou od koho komu. A zpravodajci by ho mohli podle svého uvážení, které by už díky té novele nepodléhalo soudnímu příkazu, nejen zachytit a zničit, aby nikdy nedošel, ale taky třeba zachytit, otevřít ho, vyndat obsah a ten změnit, vložit zpět, zalepit a doručit původnímu adresátovi. A ten si bude myslet, že to, co je uvnitř, mu poslal odesílatel. To je reálně dnes proveditelné a někteří hackeři to dělají.

Že mění lidem e-maily?

Jim většinou nejde o dopisy, ale o citlivá data, ovšem postupují stejně. Běžně se to děje někde, kde je větší koncentrace lidí a veřejná wi-fi, typické je to pro kavárenské řetězce. Tam si hacker sedne se svým notebookem a postaví se mezi vás a tu veřejnou síť, pro váš počítač se on tváří jako wi-fi. Veškerá vaše data pak tečou přes něj. V okamžiku, kdy si takhle něco objednáte třeba v e-shopu nebo půjdete na svůj bankovní účet, dostane se k vašim kartám a údajům a během mrknutí oka vám třeba vysaje účet. Vy sice vidíte u sebe na monitoru zámeček, který indikuje zabezpečenou platbu, ale odešlete ji přes útočníka, který si všechno, co posíláte, přečte.

A tyto možnosti by novelou získal stát k využití bez omezení?

Chápu, že když začne třeba na ministerstvo útočit někdo z Moskvy, stát chce hackerský útok zastavit. A to jde nejlépe tak, že mu do cesty postaví překážku. Reálně se jedná vlastně o krabičku, jež se musí fyzicky do vybraného systému a toku dat, třeba k operátorům nebo poskytovatelům připojení, namontovat. Do té krabičky bude útok narážet a nedostane se k serveru ministerstva. To je legitimní důvod.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!