Společná kandidátka nacionalistů, vedená Kotlebovou Luďovou stranou, zřejmě míří k historickému úspěchu v parlamentních volbách. Jaká je atmosféra mítinků, na nichž vystupují prokazatelní neonacisté? Co si o nástupu radikálů myslí voliči jiných stran? A proč mají extrémní politické proudy na Slovensku takový úspěch?
Je po šesté večer a na náměstí Milana Rastislava Štefánika ve slovenských Topolčanech už není ani noha. Jen dvě dodávky s reklamním polepem hlásajícím „Za boha a Slovensko“ a „Rovnaký meter na bielých aj na Cigánov“ napovídají, že si tu před dvěma hodinami dali sraz příznivci strany Luďové Strany Naše Slovensko (ĽSNS). Náměstí se plnilo od půl čtvrté a projevy lídrů ĽSNS včetně největších hvězd – předsedy partaje Kotleby, bývalého poslance Mazurka a mluvčího ĽSNS, neonacistického zpěváka Ondreje Ďurici – si nakonec přišlo poslechnout na pět set lidí.
Když se do projevu Mariana Kotleby rozezněly zvony kostela Nanebevzetí Panny Marie, dominanty náměstí, bývalý župan Banskobystřického kraje prohlásil, že už je načase, aby na Slovensku „konečně odzvonilo všem Kiskům a jiným liberálním fašistům“. Delegáti kotlebovců rovněž opakovaně děkovali přítomným policistům, že zabránili „shromážděné zvěři v provokacích“. Onou zvěří měli na mysli asi padesátku mladých lidí a několika členů strany Progresivné Slovensko stojící za zátarasem v severní části náměstí.
Když se ptám jedné ze skupinek, která tu postává pod tradiční pankáčskou vlajkou s hákovým křížem vhazovaným do koše, zda se případného vítězství kotlebovců obává, odpověď je poměrně překvapivá. „Vlastně nevím,“ říká asi dvacetiletý kluk v trendsetterských teniskách a módním kabátě a pokračuje: „Tihle extrémisti jsou naštěstí většinou tak neschopní, že nakonec nezvládnou udělat moc škody.“ Nezdá se, že by tento optimismus sdíleli všichni. „Můžou toho udělat dost,“ oponuje hipsterovi obdobně oháklá slečna. „Třeba likvidovat nezávislou kulturu, zakazovat divadelní představení… Tam, kde můžou, už to dělají.“ Zbytek hloučku přikyvuje.
Do zad se nám všem opírá hlas bývalého poslance Mazurka, který na mohutně ozvučeném pódiu huláká o „úchylácích z neziskovek a zaprodancích Ameriky“. Plné náměstí mu aplauduje. Minulý týden měla na tom samém místě mítink partaj SMER - SD. Na předvolební setkání vládní strany, aktuálně drcené dalšími a dalšími detaily ze soudu s politicko-mafiánským kmotrem Kočnerem, dorazilo prý sotva šedesát občanů. Lepší společenskou atmosféru než dojem absolutní nedůvěryhodnosti politiků a veřejných institucí si Kotleba a spol. nemohli přát.
