Je tu velký dluh, který Praha jako metropole má, říká o chystaném Muzeu paměti 20. století historik Petr Blažek. To by mělo vyprávět příběh střetu lidí s totalitou, hrdiny i kolaboranty. Spory o výklad moderních dějin, jako je třeba ten kolem sochy maršála Koněva, jsou podle Blažka důkazem toho, že žijeme ve svobodné společnosti. Zároveň je ale ve společnosti neklid, ruská propaganda tu nachází lidi, kteří ji dokonce pomáhají zesilovat.
Část lidí je podle Blažka nostalgická po minulém režimu a někteří voliči ANO vidí, že se stalo normálním, že premiér Babiš byl spolupracovník StB. Lidé určitého typu se prý dostávají na pozice, kam by se dřív nedostali. Blažek mluví o nedůsledném vyrovnání s minulým režimem. KSČM ale podle něj v Česku končí a s ní jedna velká epocha.
Muzeum paměti 20. století má představovat velké příběhy a kontext, aby lidé pochopili příčiny nastolení totalitních režimů. Mělo by zapojit taky moderní technologie. Kde by mohlo stát, ještě není jasné. Nejlepší by teď prý byl bývalý Stalinův pomník na Letné, který je kvůli havarijnímu stavu uzavřený. Blažkovi by se líbila proměna celého místa tak, aby tam zůstala i alternativní kultura a skateboardisté.
Blažek se taky podílí na přípravě Památníku tří odbojů, který má vzniknout na Mašínově statku. Vybrali už na něj přes milion. Má připomínat protirakouský, protinacistický i protikomunistický odboj a právě rodina Mašinů prý ukazuje návaznost odbojů. Blažek si aktivit bratrů Mašinů váží a připomíná, že prezidentské vyznamenání získali už dávno. Oceňuje taky statečnost Zdeny Mašínové.
Proč je teď důležité postavit Muzeum paměti 20. století a Památník tří odbojů? Proč jsou někteří lidé nostalgičtí po minulém režimu? Proč prezident Zeman nechce promluvit 17. listopadu? A proč je to podle Petra Blažka chyba?
