Mám pocit, že moje dítě je se mnou neustále ve smrtelném nebezpečí, nikdy to není tak, jak si to člověk naplánuje, říká herečka a čerstvá matka Tereza Dočkalová. Držitelka Ceny Thálie teď mimo jiné nahrála audio verzi filmu a divadelní hry Vlastníci, kde ztvárnila hlavní roli paní Zahrádkové. V rozhovoru popisuje, proč radši dělá pro peníze reklamy než některé televizní seriály, proč není úspěšná na filmových castinzích a že i ona dřív zkoušela zvracet jídlo a byla kvůli svému vzhledu na hraně bulimie. V posledních letech se z ní přitom stává čím dál větší feministka.
Byl to dobře zvolený čas, pořídit si dítě, do výjimečného stavu se se mnou dostal celý svět, říká Dočkalová a dodává, že její těhotenství vlastně přišlo v docela správný čas. Teď si tak trochu užívá volno, zároveň se ale hodně věnovala rozhlasu a tvorbě audioknih. Popisuje, jak náročné to pro ni někdy je, udržet soustředění a hlas. V kontrastu proti tomu nahrávání Vlastníků byl zážitek, ve studiu se totiž sešla třeba s Jiřím Lábusem a Petrem Čtvrtníčkem. Paní Zahrádkovou se snažila uchopit po svém a nekopírovat podle ní skvělý výkon Terezy Ramba.
Jako divadelní herečka nikdy vlastník nebudu, byt si nebudu moct dovolit, takže tu zkušenost nemám, říká o příběhu Vlastníků Dočkalová. Hrát začala už po střední škole a peníze jsou něco, co musela řešit vlastně celou kariéru. Zvažovala dokonce v horších dobách, že práci změní, ale tehdy šlo prý spíš o nespokojenost profesní. Tvrdí, že jí nevadí dělat reklamy pro peníze, protože je z nich zřejmé, že jsou právě pro peníze dělané. Na rozdíl od různých nekonečných seriálů, kterým se zatím vyhýbá. Ale tohle vyhýbání si zatím může dovolit, což možná změní.
Dočkalová má za sebou jen jednu malou roli ve filmu. Říká, že by v nich ráda hrála víc, na castingu je ale vždy nervózní, je prý „moc“. Neumí nasadit masku role. Divadlo je v tomto podle ní odlišné a víc jí vyhovuje. V Divadle pod Palmovkou se jí s kolektivem navíc daří růst, což ji baví. Obecně podle ní člověk vždy musí přijmout své kolegy, i když jí třeba nesedí, stejně jako roli, kterou herec hraje. Je třeba vycházet se všemi. Alkohol po představení je pak něco jako dekompresní komora, kterou herec potřebuje.
Herečka v rozhovoru popisuje, jak se sama vyrovnávala s tlakem na svůj vzhled, s ideálem ženské krásy. Měla problémy s bulimií, zvracela jídlo. Přemýšlení o jídle a vzhledu zřejmě prý bude něco, co s ní půjde celým životem. Doufá ale, že se v tomto společnost mění a že dnešní dívky už pod podobným tlakem vyrůstat nemusí. Zároveň ale dodává, že se svět „v řiť obrací“ vzhledem k tomu, jak naše okolí stále hrubne.
Proč se z Terezy Dočkalové stává stále větší feministka? Potřebuje teď Česko feminismus? Jak moc jí chybí divadlo a jak se s dopady covidu vyrovnává? A jaká období pro ni byla ta špatná?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
