
Potkávám se s ní ve vyhlášeném hotelu Majestic. Prokličkovat mezi elektrickými limuzínami a fotografy s teleobjektivy, následovat gesto portýra, třetí patro. „Rozhovor bude probíhat v rouškách,“ říká mi asistentka. „Ale na položení otázky si ji můžete sundat,“ dodává účastně. „A jaký to má smysl?“ ptám se. Protočí oči v sloup, pohne hlavou dozadu, je to na hlavu, ale někdo si to přeje. Do hotelového pokoje pak přichází Tilda bez roušky. „Co blbnete,“ podiví se. „Sundejte si to. Já už mám takovou imunitu, že to víc nejde,“ dodá s odkazem na to, že nemoc prodělala nedávno a trpí postcovidovým syndromem: únava, kašel, závratě. Každopádně její šarm je netknutý. Září z ní kouzlo nejkrásnějšího člověka ve vesmíru.