To, co se mnoha lidem zdálo v podstatě nemožné, je po schválení Brexitu a vítězství Donalda Trumpa, možná na dosah. Turbulentní změny se teď ženou do Evropy, kterou příští rok čekají zásadní volby ve Francii a v Německu. Předtím si ale dáme několik předkrmů. Bude revoluční entuziasmus mas pokračovat dál? Zde je předpověď. Doba je ale nakloněná nečekaným změnám a vše může být jinak.
Rakousko. Euroskeptik do Hofburgu
Už za necelý měsíc, 4. prosince, se uskuteční druhé opakované kolo prezidentských voleb v Rakousku. Podle výsledků posledních šesti zveřejněných průzkumů od poloviny září je mírným favoritem kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer, který je tvrdým kritikem EU, nezvládnuté migrace a radikálního islamismu. Průzkumům se, jak vidíme, ale nedá moc věřit a Hofer podle nich vede maximálně o 2 procenta. Jeho souboj s Alexandrem Van der Bellenem (kandiduje jako nezávislý, ale je členem strany Zelených) bude velmi těsný, ovšem i Rakušané budou po Brexitu a Trumpovi nakloněni pro větší změnu. Navíc tradiční strany, jako lidovci a sociální demokraté, pořád oslabují. Náš tip: Vyhraje Norbert Hofer.
Pak přijdou dva velmi zajímavé a ostré testy odolnosti celého evropského politického systému a přímý útok na tradiční establishment. Parlamentní volby v Nizozemsku a prezidentské klání ve Francii.
Nizozemsko: Revoluce s Wildersem
Holandské politice bychom se nemuseli věnovat, kdyby se do čela peletonu nemohl dostat dlouholetý vášnivý kritik islámu, Koránu, Evropské unie a etablovaných politických elit, Geert Wilders. Jeho Strana pro svobodu (PVV) má již delší dobu podporu kolem 30 procent voličů a Wildersovo heslo „nebudeme tolerovat netolerantnost“ zabírá. Volby se uskuteční 15. března 2017. V zemi tulipánů je slyšet i volání po Nexitu (obdobě britského referenda o vystoupení z EU), ale to zatím není úplně na pořadu dne. Náš tip: Vyhraje Geert Wilders, ale vládu nesestaví.
Francie: Le Penová nakonec podlehne
Pozornost celého světa se na jaře upře k volbám hlavy státu ve Francii. Zvláštní je, že i když se hlasování kvapem blíží (první kolo bude 23. dubna a předpokládané druhé 7. května), tak hlavní strany (socialisté a republikány) svého kandidáta pořád vybírají. První čekají až do konce ledna a druzí mají primárky 20. a 27. listopadu. Svědčí to spíše o slabosti obou tradičních velkých stran a to nahrává další rebelce na evropské scéně, šéfce Národní fronty Marině Le Penové. Jenže zatímco systém volitelů v Americe nahrál Trumpovi, francouzský dvoukolový systém je spíše proti Le Penové. Předpokládá se, že postoupí do druhého kola, protože její podpora je kolem 30 procent voličů. Jenže pak se všichni proti ní spojí. Za republikány by mohl kandidovat bývalý premiér Alain Juppé a ten by mohl uspět. Ale uvidíme, zda bude vůbec nominován. Náš tip: Marine Le Penová postoupí do druhého kola a tam prohraje.
Německo: Boj o Merkelovou
V druhé polovině září 2017 mají proběhnout pro Evropu velmi důležité volby do německého Bundestagu. Zde ani tak nestojí otázka, kdo vyhraje a jaká bude nakonec sestavena vládní koalice (protože to zcela jistě koalice dvou či dokonce tří stran bude), ale zda bude opět kandidovat šéfka CDU a kancléřka Angela Merkelová. Je jasné, že jak CDU, tak sociálnědemokratická SPD stagnují a posiluje antiuprchlická Alternativa pro Německo. Jenže ta, i kdyby vyhrála, což se podle všeho nestane, kabinet nesestaví, protože nemá s kým. Pokud jde o Merkelovou, je tradičně v těchto věcech mlčenlivá. Může se ale pokusit problémy a ataky na svoji osobu „vysedět“, což se dobře naučila u svého guru, bývalého kancléře Helmuta Kohla. A pak opět kandidovat. Náš tip: Angela Merkelová bude kandidovat a bude se podílet na další vládě.
Rozhodne se i v Česku
Jak dopadnou a jak budou vypadat sněmovní (říjen 2017) a prezidentské volby (leden 2018) v České republice, je na samostatné rozbory. Ty druhé zásadně ovlivní to, zda bude opět kandidovat Miloš Zeman. Ten to ale oznámí až příští březen.
