Vzácná fotka prvního auta na Pražském hradě. Kde se v roce 1898 vzal v Praze motorový kočár? | Reflex.cz
nahoru

Vzácná fotka prvního auta na Pražském hradě. Kde se v roce 1898 vzal v Praze motorový kočár?

Dan Hrubý26. září 2019 • 16:30
První automobil na Pražském hradě
• video: 
Martin Bartkovský

Vše začalo v červenci roku 1897, když si Antonín baron z Vlkanova objednal prostřednictvím bankovního domu Gustava Meyera na Václavském náměstí jeden z prvních automobilů v českých zemích. Šlo o motorový kočár, jak se tehdy říkalo, od německé firmy Benz a spol. za 3200 zlatých a mladý šlechtic složil hned 1000 zlatých zálohy. Jenže když tolik očekávaný vůz do Prahy dorazil, baron prohlásil, že ho nemůže převzít, „poněvadž má různé vady. Zejména mu vytýkal, že kočár s benzínovým motorem je starý, a nikoli nový a že nemá na dvířkách baronský znak.“

Malichernější ze závad odstranil závod pana Kubala na Václavském náměstí, který se zabýval stavbou klasických kočárů. V první věci měl podle rozhodnutí předsedy civilního soudu rady Šroubka z 23. dubna 1898 vydat dobrozdání znalec, a to zejména na základě „praktické zkoušky s motorovým vozem, jež před ním bude vykonána“.

Tajemný balkónek u Karlova mostu. Kde se na něm vzaly tři lucerny a proč nese zednářské…

Ke zkoušce došlo jen několik dní poté. Volantu se ujal zmíněný pan Kubal a plně obsazený vůz (jedním z členů posádky byl i soudní znalec inženýr Podlejší) vyjel bez problémů strmě stoupající Nerudovou ulicí, pokračoval ulicí Ke Hradu, až na Hradčanské náměstí a na Hrad. Tady projel kolem rozestavěné katedrály (za pouhé dva roky budou dokončeny její novogotické věže) a barokní branou pod sochami titánů opustil hradní areál zpět na Hradčanské náměstí. To vše za obrovského zájmu veřejnosti, která mnohdy provázela motorový kočár po celé délce trasy.

Zkoušku automobilu zachytil na několika fotografiích dvorní fotograf Rudolf Bruner-Dvořák. Soud 9. prosince 1898 pak rozhodl, že dodaný vůz je bez závad. Antonín baron z Vlkanova musí objednaný kočár převzít a bankovnímu domu Gustav Meyer zaplatit dlužných 2200 zlatých. „S motorovým kočárem může pak naložiti dle své libovůle.“

Na závěr dodejme, že za bankéřem Gustavem Meyerem se neskrýval nikdo jiný než zanedlouho již slavný spisovatel Gustav Meyrink, jenž Prahu (i Pražský hrad, a zejména jeho Zlatou uličku) tolik proslavil coby město nad jiné záhadné a tajemné svým románem ­Golem (1915).

Další příběhy z prostředí Pražského hradu, které zaručeně neznáte, najdete v Reflexu č. 39. Časopis si můžete objednat ZDE >>>

Reflex 39/2019Reflex 39/2019Foto Archív

Příběhy Pražského hradu: Jedinečný průvodce po sídle českých králů a prezidentů
Pražský bizár: Podle Královské cesty jsme žrouti trdelníku a ruští milovníci mučení!

Dan Hrubý



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Viliam Buchert: Na zrazení Kurdů Západ doplatí. Co ještě Západ dovolí Erdoğanovi?
PREMIUM X První scéna? Ano, ale jen tu a tam, tvrdí autor seriálu o Národním divadle Aleš Kisil
PREMIUM X Spravedlnost se blíží: Podezřelí z vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky zamíří před soud
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější