Prezident Klaus poskytl velmi obsáhlý rozhovor deníku Právo. Týká se úplně všeho. Klaus kritizuje „Evropsko-americkou civilizaci“ a tvrdí, že by se měla vrátit ke svým základům. Co ty základy jsou, není úplně jasné, ale rozhodně to nebude křesťanství.
Prezidentovi imponuje Čína, protože tam možná „míra ekonomické svobody začíná být větší než leckde nedaleko nás, a neměli bychom prý podceňovat fakt, že ekonomická svoboda s sebou chtě nechtě ponese svobody další“. V tom je konsekventní, slyšel jsem to o vztahu ekonomické a politické svobody od něho už někdy v roce 1968 nebo devět, jen se mi zdá, že zrovna Čína je příkladem toho, že vztah ekonomické svobody a svobod politických zdaleka není tak jednoznačný.
Srovnání, schematicky řečeno,dnešního Bruselu a někdejší Moskvy mi připadá hodně za vlasy přitažené. Také představa, že správná politika si vždycky najde své lidi, je nadměrně optimistický (o špatné politice to ovšem platí bez výhrad).
A konečně se „zlobí na silácké výroky většinové české společnosti vůči našim romským spoluobčanům“. Odmítá v té souvislosti „parcelizaci české společnosti“. Bodejť, voličský hlas jako voličský hlas, proč voličské hlasy parcelizovat. Myslím, že Alexandru Mitrofanovovi, který rozhovor pořizoval, se Klausovy názory mohly docela líbit – snad až na tu sociální demokracii.