Důchovní vůdce Tibeťanů 14. dalajlama Tändzin Gjamccho (76) se definitivně stahuje z politiky a jeho místo v pondělí převzal právník Lozang Sanggjä (43), který byl zvolen premiérem exilové tibetské vlády. Je to považováno za historickou událost, která může v budoucnosti změnit vztahy s Čínou, která Tibet okupuje.
Sanggjä hned v pondělí ve svém inauguračním projevu v indické Dharamsale (tam sídlí tibetská vláda v exilu i samotný dalajlama) řekl, že politika Číny vůči jeho národu je naprosto nepřijatelná. Nový premiér řekl: „Chci být velmi jasný: Náš zápas není proti čínskému lidu, ani není namířen proti Číně jako zemi. Náš boj je proti tvrdé linii politiky čínského režimu v Tibetu. Náš boj je proti těm, kdo popírají svobodu, spravedlnost, důstojnost a identitu Tibeťanů… Pokračující politické represe, kulturní asimilace, ekonomická marginalizace a ničení životního prostředí v okupovaném Tibetu, jsou nepřijatelné.“
Křišťálová lupa|Číňané přitom používají v Tibetu podobně zrůdnou metodu, jakou již použili v provinciích Vnitřní Mongolsko (proti Mongolům) a Sin-ťiang (zde zejména proti muslimským Ujgurům). Tyto oblasti osídlují vlastními lidmi a místni lidi postupně staví do role menšin a druhořadých občanů. Například v Tibetu dnes až 70 procent soukromého sektoru ovládají Číňané a více než 50 procent míst ve veřejné správě také vykonávají v Tibetu Číňané. V hlavním městě Lhase, z kterého dalajlama uprchl v roce 1959, tvoří Číňané 60 až 70 procent obyvatel. Podobný osud brzy postihne i druhé největší město Tibetu, Žikace.
Lozang Sanggjä také řekl, že chce pokračovat v dalajlamově politice nenásilí a že Tibet nechce vyhlásit nezávislost, ale že požaduje skutečnou autonomii v rámci Číny. Jenže to Peking určitě nepřipustí a bude argumentovat i tím, že místní obyvatelé (tím se budou myslet Číňané, kteří teď v Tibetu žijí) to odmítají.