Jmenování vlády

Jmenování vlády Zdroj: Stanislav Krupař

Boj v koalici pokračuje

O tom, jak se Bruselu nelíbí maďarské plakáty  o potratu, o revoltě španělských studentů a také o tom, co právě dělá Karel Schwarzenberg.

Boj v koalici pokračuje: premiér Nečas nehodlá vystřídat ministra dopravy Šmerdu za někoho, koho doporučí VV (ministr je ve funkci velmi krátkou dobu, navíc to vypadá, že dost horlivě nesleduje instrukce z Klárova). Naproti tomu VV horlivě prosazují daňová přiznání (přiznávat se má majetek nad 20 milionů, sám bych sice přiznávat ani náhodou nic nemusel, ale hranice mi připadá poměrně nízká), ODS protestuje, považuje to za šikanu občanů: něco na tom je, léčit morální problémy společnosti fízlováním se už v minulosti příliš nevyplatilo. Předseda John prohlásil, že pokud mu ODS neustoupí (vypadá to, že TOP09 je to fuk), prohlasuje zákon s opozicí, nejlépe by bylo, kdyby jeho strana prohlasovávala s opozicí všechno, takže by se opozice stala vládní koalicí. Docela bych to Sobotkovi přál, užil by si. Pokračující koaliční válka je otravná.

 

V Bruselu se nelíbí maďarské plakáty, kde plod prosí matku, aby ho nezabíjela, ale donosila a poskytla k adopci. Plakáty nevisí v Bruselu, ale v maďarských městech. Problém je v tom, že akce je prý částečně financovaná z dotace EU, a v EU se pohoršují, že boj proti přerušení těhotenství je financován penězi, které mají sloužit zajištění rovnoprávnosti mužů a žen. To mi nedává smysl, muži a žerny v tomhle rovnoprávní nebudou nikdy, muži nemají možnost přerušit si těhotenství. Nebo by se s tím dalo, resp. mělo něco dělat? A už se na tom v Bruselu pracuje? Přerušení těhotenství je jistě problém, ale nemá nic společného s modropunčochářstvím. Snad by se aparát EU mohl věnovat nějakým menším kravinám.

 

 

Zemřel historik Zbyněk Zeman, autor pozoruhodné monografie o dr. Benešovi, při jejíž četbě, pokud tomu dobře rozumím, málem ranila předsedkyni svazu protifašistických bojovníků za svobodu Dvořákovou mrtvice. Zbyněk Zeman strávil léta 1948-90 v emigraci, i proto (netvrdím, že jen proto) nezdobí jeho jméno registr svazků StB s hrdým přídomkem „A“, jako je to v případě mnoha a mnoha jeho tuzemských profesních vrstevníků (ti jsou tam samozřejmě všichni neprávem). Zeman, jak se zdá, nemá české heslo na Wikipedii (jen anglické a ruské).

 

V MfD vyšel, pozoruhodný článek o revoltě španělských studentů, kteří si říkají Rozhořčení (zjevně jeden z projevů hněvu podle Bělohradského). Necítí se dobře a mohou za to politici. Politici světoví všeobecně a španělští zvlášť. Jsou to totiž zloději, zejména premiér Zapatero. Panu premiérovi to ze srdce přeji za skunkovský způsob, jakým kdysi vyhrál volby a za následné zbabělé vycouvání z Iráku (proto byl taky odměněn naším nejvyšším vyznamenáním). A proto taky v jeho jediném případě zlomyslně souhlasím s projektem „Rozhořčených“, aby byl politikům snížen plat a aby dostávali malou penzi. Jinak oceňuji humanismus „Rozhořčených“ (na rozdíl od svých slavnějších předchůdců nechtějí politiky rovnou napíchnout na kůl. Až by napíchli na kůl všechny, stali by se sami politiky, ovšem na rozdíl od napícvhnutrých takovými, co napichují na kůl. Pak též vyzývají veřejnost, aby si každý občan (ve Španělsku? Na zeměkouli?) vybral ze své banky 145 eur.

 

„To teprve uvidí ta bankéřská sebranka!“, prohlásil jeden revolucionář. Základ je samozřejmě komunistický: „Žijeme ve společnosti, v níž mohou být bez problémů jen bankéři a velcí boháči, zatímco velká část společnosti žije z ruky do úst.“ (Nejsem bankéř ani boháč, ale mohl bych se mít a v minulosti jsem se měl o hodně hůř, teď je to, řekl bych, „lepší než drátem do oka“ a jsem v podstatě spokojen). Doposud jsem iniciativu Vyměňte politiky považoval za největší pitomost, jako je možné si ve vztahu k politice a politikům vymyslit. Hluboce se omlouvám, mýlil jsem se: tihle je hravě trumfli.

 

 

Máme vynikajícího ministra zahraničí: jezdí po světě a vykládá, jací jsme pitomci. Jeho koaliční partneři (a zřejmě i straničtí kolegové) jsou paka, na český státní znak patří krteček (je stvořen k tomu, aby dělal tunely) a na moravský „sojka práskačka“ (z pohádek o Krakonošovi). To je po havlovské a klausovské stylizaci zahraniční sebeprezentace další pozoruhodná inovace. Vypadá to, že to u nás nikomu nevadí. Může to být ale taky tím, že ministra lidé neberou příliš vážně. Konec konců ke to jen ministr zahraničí, ani odboráři před jeho úřadem nedemonstrují.

 

Více na: http://bohumildolezal.lidovky.cz/