Jiří Hrabovský

Jiří Hrabovský Zdroj: DUŠAN TOMÁNEK/MF DNES/Profimedia.cz

Jirko, kde jsi? Chystané stávce už chybí jen hlavní podezřelý

Chystaná stávka má všechny správné ingredience, od milicionáře připomínajících odborářů až po chytré prezidentské rady. Chybí mi jen hlavní obvyklý podezřelý: PR maestro Jiří Hrabovský.

 

Pamatujete ještě na lékařskou akci Děkujeme, odcházíme? Určitě ano, zbyl po ní ve zdravotním rozpočtu miliardový průvan, zaplatili jsme ji všichni. Její hlavní tváří – samozřejmě kromě jistých nezaměnitelných doktorských tváří - se tehdy za pár miliónů stal právě Hrabovský; od chvíle, kdy někdejší redaktor komunistických TV zpráv navlékl triko protestní akce a nasadil tvář ustaraného profíka, co se upřímně strachuje o blaho lékařů, stala se z doktorského chaosu perfektně fungující mediální mašinérie: nikdo nepochyboval, že skončila legrace.

 

 

Postrádám Hrabovského profesionalismus (a šarm) v chystané čtvrteční stávce, tentokrát ovšem na straně Kalouskovy vlády. Když už jsme u de facto premiéra Miroslava Kalouska, jenž vedení vlády stále finguje financemi: nemohl mu někdo poradit, že průhlednou akcí se soudem a fingovaným pozváním odborářů na vládu, kde jim šoupli soudní obálku, vše ještě zhorší? Kdyby mi býval zavolal, řekl bych mu to za jediný milión! Možná bych se dokonce spokojil i s jedním z jeho exkluzivních armádních padáků.

 

Ostatně podívejte se na tváře i slovník některých odborářských bossů: připomínají mi šťastné dětství během normalizace sedmdesátých let, kdy nikdo nebyl víc než odborář či milicionář, což nutně nebývaly dvě různé osoby. S těmito lidmi není legrace. A zvlášť když je dnes z Ostravy přivezou do Prahy a oni nevědí, do jakého obchodu skočit dřív!

 

A co teprve chudák premiér Petr Nečas, který tak úplně není premiér; v pátek slyším v rádiu jeho ustrašený, jako by přiskřípnutý hlas, jak mi říká, že vláda kvůli stávce určitě od reforem neustoupí, jen možná změní jejich parametry. Už v sobotu pak tentýž Nečas, posílený soudním rozhodnutím, hřímá do vládního pultíku s mikrofonem, že odboráře nechá zaplatit i poslední korunu škod.

 

 

I já, kdo se pokouší číst slova politiků za peníze, jsem z toho zmatený: bere snad Nečas ve Strakovce lekce masochismu i sadismu, takže ještě v pátek je mučeným, zatímco druhý den už je zlým mučitelem? Kdyby měla vláda, mimochodem nenáviděná třemi čtvrtinami lidí, po boku Hrabovského, jistě by jí za první milión poradil aspoň základní pravidlo úspěšného PR: abyste na svou stranu získali veřejnost, musíte být přinejmenším důvěryhodní.