Na rozdíl od dřívějších plánů už odbory o blokádě důležitých silničních tahů neuvažují; blokády by měly být přesně cílené a zaměřené výhradně na „papaláše“.
Blokáda by se tak měla týkat těch, kteří odborářům nejvíce leží v žaludku – tedy zástupců politické garnitury, která má na svědomí reformy, proti nimž je namířen čtvrteční odborářský protest. Organizují ji dvě největší tuzemské odborářké centrály: Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů.
Na zjitřených emocích kolem plánované čtvrteční stávky se tradičně veze i prezident Klaus – ten prohlásil, že coby zaměstnavatel by se se stávkujícími zaměstnanci rozloučil; a to přesto, že právo na stávku je zakotveno v samotné ústavě. Klaus tím opět namísto nacházení společné řeči ve společnosti jen eskaluje konflikt.
