Klaus

Klaus Zdroj: Štěpán Mareš

Uvědomuje si Nečas, že by měl zachránit ODS před Klausem?

Přispívat rodičům na penzi prý odmítají dvě třetiny Čechů, Havel s Klausem už se zase pustili do sebe, tentokrát kvůli Libyi, a Věci veřejné vyhrožují vypovězením koaliční smlouvy.

 

Věci veřejné vyhrožují, že vypoví koaliční dohodu ohledně důchodové reformy, pokud vláda nevysvětlí lidem hlavně razantní růst DPH u některých položek. Prohlásil to ekonomický expert strany, poslanec Babák. Podmínka by měla správně znít „pokud nebudeme mít dojem, že vláda dostatečně vysvětlila,“ protože to, že někdo něco nedostatečně vysvětlil, se dá říci vždycky. Hádanice o výjimkách je absurdní, nemůže dobře dopadnout, a koalice si ji způsobila sama. Předseda poslaneckého klubu Gazdík se nechal slyšet, že seznam jakýchkoli výjimek je mimořádně špatný a česká povaha mimořádně inteligentní a náchylná k tomu najít způsob, jakým se to dá obejít. Exministr Janota se vyjádřil rovněž proti výjimkám a pro jednotnou sazbu, byť třeba nižší.

 

 

Oba mají pravdu v tom smyslu, že jakmile se stanoví výjimky, otevře se o těch výjimkách hádka, která nemůže skončit jinak než totální destrukcí celého projektu. Zvlášť když je po ruce spousta dobráků, kteří si přihřívají vlastní politickou polívčičku a vylepšují své mocenské pozice, od prezidenta přes VV po sociální demokraty, a pak samozřejmě ušlechtilí idealisté, kuturträgři a krasoduchové, co bojují za tak krásné věci, jako jsou levné knihy. Jejich petici už podepsalo 64 tisíc lidí, to je zhruba tolik, jako obě petice týkající se nemocničně lékařského vydírání dohromady. Prohlašuji tu zcela jednoznačně, že s peticí proti zvýšení DPH u knih nesouhlasím, nikdy by mne ani nenapadlo ji podepsat. Dr. Rath říkával, že stávka musí pacienty bolet. To byla ovšem obludná sprosťárna, zvlášť od lékaře.

 

Ale jsou opatření (jako důchodová reforma, tj. takové, kde se předpokládají úspory), která musí bolet všechny. Nezastávám se této podoby reformy (nemám na ni silný názor), jen protestuji proti české vychcanosti, která věří, že je možné zároveň utahovat si opasky a cpát si břicho. Zdražování knih a novin je nepříjemné, ale občas nezbývá než dělat nepříjemné věci. Premiér Nečas prohlásil, že Pandořinu skříňku výjimek už otvírat nechce. Už je dávno otevřená, otevřeli ji tím, že vůbec nějaké výjimky připustili.

 

 

Prezident Klaus pokračuje v zásadních vyjádřeních: bude prý pokračovat v debatě o důchodové reformě – proboha, uvědomuje si Nečas, že by se měl pokusit ODS před Klausem zachránit? Je to strana nepříliš vábná, když chtěl dávat dohromady idealisty, co by mu pomohli ji očistit, našel dva, jeden se teď topí až po uši v jakémsi problému finančního charakteru, druhý chová idealistické vztahy ke Klausovi, bohužel láskyplné, takže se pro roli zachránce strany nehodí. V pozadí se pak už jen rojí, aspoň podle zlých jazyků, mohutné oddíly Petrovských. Přesto má Nečas povinnost chránit stranu před nimi i před Klausem – povinnost, kterou mu nezávidím a které dostát možná ani nelze. Pokud by se zhroutila ODS (nebo pokud by do ní Klaus nacpal svůj politický potěr), zhroutí se český politický systém.

 

Zároveň se Klaus pustil do svého věčného oponenta Václava Havla. Václav Havel představuje v těch sporech bohužel velmi často (ne vždycky) jakéhosi sparingpartnera, nešťastného mrťafu z americké filmové grotesky, který upadne na nos ještě předtím, než utkání začalo, a vzbuzuje veselí v (promítacím) sále. Nyní vystoupil se zásadním prohlášením o tom, že v Libyi je třeba zasáhnout vojensky. Zasáhnout tam musí „Západ“. Zásadní pravidlo pro pomoc někomu zní: napřed se zeptej, zda tu pomoc chce. Libyjští Kaddáfího odpůrci vědí, co jim hrozí, a proto raději hned sami prohlásili, že ve své zemi cizí vojáky nechtějí. Jednak z principu a jednak proto, že by jim to jejich odpůrce omlátil o hlavu. Oba důvody jsou respektabilní. Zároveň je zjevné, že pokud nedostanou zbraně a letadla, Kaddáfí je nakonec zmasakruje. Ale: komu se má pomáhat? Je tam nějaká organizovaná síla, která proti Kaddáfímu bojuje? Jsou tam lidé, kteří by dovedli se zbraněmi zacházet, je možné je to někde naučit? Mají nějaké piloty? Jenže Havlovi se to mluví. Jde o typickou pomoc ústy. Nic nestojí a nic z ní taky nakonec nebude, vypadá však velmi ušlechtile.

 

 

Přispívat rodičům na penzi odmítají dvě třetiny Čechů, zní titulek v LN: jde o množnost, kterou lidem nabídne důchodová reforma. Jenže – znamená to, že jsme ze dvou třetin národ nelidů? Potřebným rodičům pomáhá odjakživa většina lidí, jen to nijak neformalizuje, ostatně to většinou ani nejde, protože je to praktická pomoc, která nespočívá v tom, že se rodičům podstrkují peníze.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/