Bývalý premiér a bývalý šéf sociální demokracie Jiří Paroubek se rozhodl zahltit prostor knihami, které nestojí za to číst. Nejdříve vydala jeho manželka Petra dílko V botičkách od Diora. Teď internetový server vasevec.cz začal otiskovat údajnou knihu Bohumíra Ďurička, někdejšího přítele poslance Paroubka, jenž byl odsouzen za vraždu Václava Kočky mladšího. Jiří Paroubek k tomu napsal, že „je to hustý“. Myslí Ďuričkovu knihu. Není vůbec hustá, vypadá to na podivnou slátaninu a podezřelý je vznik knihy.
Celý příběh kolem této knihy je velmi, velmi podivný. Podle deníku MF Dnes a samotného Ďurička prý celý náklad odkoupila, a tím měla zabránit uveřejnění jedna firma, jejíž lidé měli blízko k Paroubkovi. Mělo se tak stát před volbami, aby nebyl tehdejší vůdce socialistů Ďuričkem dehonestován. ČSSD popřela, že by s tím měla oficiálně něco společného. Paroubek popřel cokoli, co by s tím souviselo. Pak ale jeho internetový server vasevec.cz údajnou knihu odkoupil a začal zveřejňovat její části.
A tím je téměř jisté, že nic „závadného“ se tam o Jiřím Paroubkovi nedočteme. Vypadá to, že celá historka kolem knihy je kachna, která byla na někoho políčena. Protože to, co otiskla MF Dnes v rozhovoru s Ďuričkem, vypadá z dnešního pohledu zvláštně.
A malá ukázka z údajné knihy odsouzeného Bohumíra Ďurička. Ukázky zveřejňuje server www.vasevec.cz:
„Otevřel jsem láhev kvalitního červeného vína z oblasti Saint-Émilion, poslední zbytky z vlastního dovozu, a zapálil svíčku. Přesměroval jsem diskusi na naši budoucnost. Mým jediným nesplněným přáním je mít syna. Na co jsem byl tento večer psychicky a fyzicky připraven, byly sexuální radovánky. Milování s Lucií jsem vnímal jako boží požehnání. Dopředu jsme znali průběh. Její schopnost dosáhnout společného vyvrcholení mě fascinovala. Její oblíbená poloha asi vycházela z její lásky ke koním. Ráda se dívala na svět z vysokého sedla. Jak milování rychle začalo, tak i skončilo. Bohužel má alergii na moje semeno, a tak vždycky, když se milujeme bez ochrany, musím ven. Je docela záhadou, že Lucie doposud neotěhotněla. Již dva roky se tak milujeme a moc dobře vím, že si nedávám až tak dobrý pozor. Kdyby se něco nečekaného stalo, nevadilo by mi to. Mám Lucii rád, líbí se mi. Jsem spokojený a svým způsobem šťastný muž. Nemám jiná přání. Jsem připraven se usadit a vedle své mladé ženy pomalu zestárnout. Člověk míní, pánbůh mění. Do ženy muž nevidí. Ta emancipovanost nás jednou zahubí.“
