Z Česka neodcházejí jen lékaři, chtějí odcházet i policisté, přímá volba by se mohla vztahovat i ke starostům a sanitka, propagující akci „Děkujeme, odcházíme“ možná šíří poplašnou zprávu.
Jak se ukazuje, neodcházejí jen lékaři, o něčem podobném uvažují i „celostátní policejní ředitelé“ (cituji z Práva). Listu to sdělil odeševší náměstek policejního prezidenta Čech, který poté zakotvil jako náměstek na ministerstvu vnitra. Protože náměstkovských postů na ministerstvu je omezený počet, nedá se předpokládat, že by se dostalo na všechny. A protože se nedá předpokládat ani to, že byl o ně byl zájem v Německu a úvahy o tom, že by mohli skončit na druhé straně barikády (kde by o ně možná zájem byl), zásadně odmítáme, nezbývá než konstatovat, že lékaři jsou na tom líp. Boj o policejního prezidenta, který vede ministr vnitra s premiérem a asi i opozicí (přičemž policejní prezident má i podporu prezidenta), je poněkud zneklidňující a týká se ho naše dnešní glosa.
Ministr vnitra se ovšem nezabývá jen policejním prezidentem, má svůj sen. Sen se vtělil do návrhu rozpočtu Ministerstva vnitra na příští rok. Úřad počítá se ziskem 35 medailí na mistrovstvích světa a Evropy a s vytvořením 25 českých rekordů. Vyčlenil si na to už taky své lidi? A co s nimi bude, když neuspějí? Čeká je, vzhledem k tomu, že jde o „silové ministerstvo“, řečeno slovy Nerudovými „smrt v sedmi pušek dýmu“?
Ministr John zahájil válku s policejním prezidentem. Jinak se to nedá nazvat, protože sesadit ho nemůže. Vyzval ho tedy nikoli na souboj, nýbrž k odstoupení. K něčemu podobnému je ovšem policejní prezident méně než odhodlán a více než neochoten (citát ze Shakespeara). Obrátil se tedy o pomoc k premiérovi, což prý nebyla žádná náhoda. Premiér se cítí dotčen, že ho John o věci předem neinformoval, a zve ho na kartáč (pokud možno bez podpůrného doprovodu). John policejnímu prezidentovi vytýká personální politiku, masivní úniky informací a špatné hospodaření (to se dá vytknout každému). Za policejního prezidenta se postavila opozice (což by nebylo nic divného) a další prezident, totiž republiky: pozval si svého prezidentského kolegu na Hrad (jinak to nejde, policejní prezident žádný hrad nemá). Patrně v tom nebude jen prezidentská solidarita. Už dlouho se mluví o tom, že John svůj úřad nezvládá, účast hradního pána však dává nynějšímu sporu další dimenzi.
Nečas, tentokrát coby předseda (ODS) má problémy s se svým místopředsedou Blažkem. Poté, co ho odvolal jako premiér ze státní funkce, Blažek kontroval, že už sám dřív odstoupil. Nečas bojuje na dvou frontách: s TOP09 a s vnitřní opozicí, která se peleší s ČSSD, i když, jak sám tvrdí, daleko míň než v minulosti. Kromě toho zlobí i Věci veřejné. Zdá se, že jediný, kdo pana Nečase neobtěžuje, je právě ČSSD. Nezáviděníhodná situace.
O „odhalení“ (přesněji řečeno práskačské sérii) WikiLeaks se v českém tisku informuje tak děsivým způsobem, že se k problému asi ještě vrátím. Dnes zveřejnili, že podle údajné zprávy amerického diplomata je prý Čína připravena pustit severní Koreu k vodě. Kdyby to byla pravda, maximálně jí to zkomplikují. Pak je ovšem těžké necítit za tím záměr. Je to špionážní hra? Pak by byl iniciátor v podstatě jasný.
Zatímco ostatní noviny se věnují WikiLeaks, chystané (a už uskutečněné) demonstraci před pražským magistrátem a sporem Johna s policejním prezidentem, v MfD se soustředili na to, že na policii se údajně kradou peněženky. Věnují tomu první tři stránky. Zpravodajství MfD má výrazně surrealistický charakter.
Nečtu noviny dost pozorně: teprve dnes jsem si z fotky v LN všiml, že sanitka, která propaguje lékařskou akci „Děkujeme, odcházíme“, je vpředu ozdobena nápisem „Náš exodus – váš exitus“. To si nedovolil ani dr. Rath, ten říkal jen, že pacient má stávkou trpět. Není to náhodou šíření poplašné zprávy?
