Nečas už jako premiér odchází z Hradu pěšky a bez ochranky

Nečas už jako premiér odchází z Hradu pěšky a bez ochranky Zdroj: Jiří Hadač

Bratrovražedné boje Nečas-Kalousek či Vondra-Barták, oslabují vládu

Vláda Petra Nečase je u moci pouhých několik měsíců, ale souboje, které vedou někdy mezi sebou její členové (či jejich podřízení na úřadech), ji trvale oslabuje. Nic lepšího si opozice, představovaná zejména sociální demokracií, nemůže přát. Pro voliče ODS, TOP 09 a Věcí veřejných je ale sledování tohoto bratrovražedného boje tristní podívanou.

Přitom soubojů probíhá dokonce vždy několik najednou. Zdá se, že „kluci“ se nemohou na některých věcech dohodnout. Ani pro jednu ze stran vládní koalice to výhodné není a nejméně pro předsedu kabinetu Petra Nečase. Na pozadí toho všeho je pak velké pnutí uvnitř ODS a VV.

 

Několik afér, které se v poslední době odehrávají kolem náměstka ministra financí Martina Bartáka, souvisí s jeho letitým působením na ministerstvu obrany. Na něm se nový šéf rezortu Alexandr Vondra snaží ze všech sil „odstřihnout“ od toho, co zde bylo v minulosti. Každý, kdo politickou situaci sleduje a zná trochu souvislosti, ví, že mezi Bartákem a Vondrou zuří nelítostný boj. Proto padají nejrůznější obvinění, objevují se více či méně podložené informace, kdo co udělal nebo neudělal. Dovolím si tvrdit, že vítězem tohoto souboje nebude ani Vondra, ani Barták. Zasaženým ale bude vládní koalice. Boj těchto dvou mužů se totiž přenáší do vztahu Nečas-Kalousek. Prvnímu Barták léta radil, u druhého teď pracuje.

 

Premiér Nečas si mezitím pořád „kolíkuje“ právě s otcem TOP 09 Miroslavem Kalouskem prostor na pravici. Přestože právě tyto dvě strany mají k sobě nejblíže, situaci někdy nezvládají, tváří se, že vlastně mají zásadně jiné názory, strategie a postupy. To je neprozíravý a nesmyslný postup. Socialisté mohou složit ruce do klína a trpělivě čekat, až se vládní sestava tímto způsobem oslabí a rozbije sama. A umně popostrkovat odboráře k dalším a dalším protestům.

 

Nechápu také, proč si vláda vyřizuje své vnitřní problémy přes média. Každý týden někde slyšíme výhrady k tomu, jak by se mělo postupovat při reformách, co je ještě potřeba škrtnout a co už ne, zda jsou státní maturity dobré či špatné (přitom jsou nesmyslné), jestli se bude platit školné či ne, kolik lidí placených z veřejných peněz se má propustit či ne, kolik peněz má jít na ekologický supertendr, atd. atd. To se probůh vládní strany nemohou domluvit a říci to jedním hlasem? Tajtrlíkování Radka Johna na ministerstvu vnitra to pouze rámuje do někdy absurdních podob.

 

Navíc po komunálních volbách po celé zemi (i tam, kde to nebylo nutné) vznikla záplava koalic ČSSD a ODS. Na celostátní politiku to nebude mít do budoucna dobrý vliv – leda tak pro ty, kteří pomocí těchto koalic pokračují ve svých soukromých kšeftech. A těch je v obou stranách dost.

 

 

A je na pováženou, že už se některým sporům v kabinetu a kolem něj začíná smát i Jiří Paroubek, kterého právě tato vládní garnitura smetla. Mohl by s bývalým šéfem ODS Mirkem Topolánkem začít připravovat společný návrat. Oni dva, by se na koalici teď již dohodli také…