Slováci šli opět zbytečně k referendu. Poučí se Češi?
Jen necelých 23 procent Slováků přišlo v sobotu k dalšímu referendu, které tím bylo neplatné, protože účast musí být větší než 50 procent. Ovšem výsledky byly nesmírně zajímavé.
Vždyť například 87,24 procent zúčastněných Slováků bylo pro zrušení koncesionářských poplatků své veřejnoprávní televize a rozhlasu. Jsou totiž s jejich prací dlouhodobě nespokojeni. Jak by to asi dopadlo v podobném případě v České republice? Zřejmě o něco lépe, ale ředitel ČT Jiří Janeček by také v podobném hlasování dostal za vyučenou. Až 95,5 procenta těch, co v sobotu u sousedů hlasovalo pak chce zrušení přestupkové imunity poslanců a pro snížení počtu zákonodárců bylo 92,75 procenta lidí. Podobně by to dopadlo i u nás.
Největším poučením ale ze slovenského příkladu je, že zatím pouze jediné celonárodní referendum bylo v této zemi platné, tedy že přišel dostatek občanů. A to když se rozhodovalo o vstupu do Evropské unie. Jinak vždy lidové hlasování zkrachovalo na slabé účasti. A v tom by byla situace s Českem podobná. Oba národy sice nadávají a kritizují své poslance, ale rozhodování, jak je v zastupitelské demokracii obvyklé, nechávají na nich. Přitom ani zkušenosti z ciziny v tomto směru nejsou nijak vypovídající. Ve Švýcarsku se hlasuje v referendech o všem a je to zavedená demokracie. V USA na celostátní federální úrovni něco podobného neexistuje a také nikdo nepochybuje o síle tamní demokracie. A v Evropě? Tam s referendem politici manupulují. Jen si vzpomeňte, jak ignorovali rozhodné ne lidí v referendech o euroústavě ve Francii a Nizozemsku.
Takže rozhodujícím poučením pro nás je, že celostátní referendum pořádat pouze v případě zcela výjimečné situace, jakou byl třeba vstup do EU.
Obrovským paradoxem pro Čechy a Slováky je přitom fakt, že když se dělilo v první polovině 90. let minulého století Československo, tak volání po referendu nebylo vyslyšeno. Přitom tehdy bylo jasné, že by dostatek lidí přišel a průzkumy ukazovaly, že by se země zřejmě nerozdělila. A kdyby se referendum o rozdělení uskutečnilo? Hlas lidu by byl vyslyšen, ale problémy by to vůbec nevyřešilo. Naopak, napětí mezi Čechy a Slováky by se tehdy stupňovalo. I to ukazuje na ošemetnost zacházení s institutem referenda.
