Lekce z marxismu-leninismu

Lekce z marxismu-leninismu Zdroj: Reflex

Stát neumí zacházet s penězi. Šetření se může prodražit

Jsme součástí euroamerické civilizace. Dobře fungující kapitalistický systém žádné „úspory“ nepotřebuje. Šetření je základním panelem socialistického a válečného hospodářství.

 

Kapitalismus potřebuje rychlý obrat kapitálu, vysokou zaměstnanost a tím i velkou kupní sílu obyvatelstva (Ludwig Erhard a jeho sociální tržní hospodářství). Šetřením a rušením pracovních míst nastává krize sociálního tržního hospodářství, neboť je ohrožen blahobyt obyvatelstva (Ludwig Erhard: „Blahobyt pro všechny“. Jeho stěžejní dílo, Düsseldorf 1957).

 

Už jste někdy viděli, že by USA, Kanada nebo Austrálie začaly šetřit? Někdo by mohl namítnout: No dobře, ale to jsou klasické kapitalistické dolarové zóny. Tam to funguje jinak než u nás. Tak mi dovolte jinou otázku: Už jste někdy viděli, že by Švýcarsko, Dánsko, Holandsko nebo Belgie začaly šetřit? Ne, nikdo z nich si nechce nechat zruinovat své vlastní prosperující kapitalistické hospodářství. Šetření a úspory vedou k prodražování. Zvyšují náklady, neboť brzdí kapitálový obrat. Jde o marxisticko-leninský způsob myšlení. Mnoho našich politických a vládních činitelů nejsou komunisté, ale marxisticko-leninsky myslí. Aniž by si to uvědomovali, pokoušejí se zavést komunismus bez komunistů.

 

Socialismus je filosofie neúspěchu, krédo nevědomosti a evangelium závisti. Toho všeho je možné dosáhnout, aniž bychom museli citovat Marxe nebo Lenina. Na to není ani třeba být komunistou. Stačí nutná dávka křivého charakteru, závisti, zaujatosti, předsudků, politicko-hospodářské naivity a máme zde obratem ruky komunismus bez komunistů. Napsal jsem na Reflex cz. článek „Stát je bolševik“ (16.06. 2010). Publikační příspěvek byl přeložen do ruštiny. Byl zveřejněn v Rusku („Gosudarstvo – bolševik“) a v citátech na Ukrajině. Jeho obsah je doporučován národohospodářům a vládním činitelům Ruské federace.

 

Nyní konkrétně k věci. Šetření se může katastrofálně prodražit. Rušení pracovních míst vede k dlouhodobé nezaměstnanosti, hlavně u starší a střední generace. Daňový poplatník musí nezaměstnanost financovat.  Kupní síla nezaměstnaných a tím i jeho klesá. Podnikatelé omezí výrobu, neboť spotřeba se snížila. Dochází k další vlně propouštění. Na první pohled se ušetřilo několik desítek milionů, ale financování neblahých sociálních následků je nutné počítat v miliardách. Propuštění ztrácí smysl života. Podléhají depresím. Sociální klima se zhoršuje. Tím vzniká celá řada následných těžkých onemocnění. Jedná se o srdeční infarkty, mozkové mrtvice, rakovinová onemocnění všeho druhu atd. Stamilionové náklady ohrožují existenci nemocničních pojišťoven.

 

Nemocnice musejí vybírat poplatky, aby se zoufale udrželi nad hladinou. Často zajíždějí do dluhů. Nevědí si rady. Nemocnice je sociálně-zdravotnickým zařízením a nikoli bankovním monopolem. Nelze z ní dělat kapitalistu. Buďto bude zachraňovat životy a nebo bude podnikat! Nějaké poloviční těhotenství neexistuje.

 

Propuštěním z ozbrojených složek státu lze získat pouze minimum prostředků. Nedostatek prezence bezpečnostních složek podněcuje kriminalitu. Tam, kde chybí ruka zákona a pořádku, převezmou moc kriminální bandy. Škody jsou nevyčíslitelné. Jakmile se kriminalita, politický extremismus a terorismus rozrostou do organizačně mezinárodních rozměru, stanou se neovladatelnými i s nasazením internacionálních armád (Irák, Afghánistán, kurdská část Turecka atd.). Pakliže se  ukáže jako jediné poslední řešení válka, nikdo není schopen odhadnout konečnou částku ve stovkách miliard, resp. dokonce v bilionových částkách. Stát s penězi neumí zacházet. Nikdo ho to nenaučil.

 

Horečkou šetření je v Evropě postiženo Německo, Řecko a Česká republika. Kancléřka Angela Merklová prohlásila: „Německo musí jít v úsporných opatřeních ostatním státům EU příkladem“. Zatím se připojilo pouze Řecko a Česká republika. Francie přešla dokonce do protiútoku tvrdíc, že opatření SRN náklady na výdaje spíš drasticky zvýší, než aby je snižovaly. Podle webu německého Spiegelu jsou Němci proti opatřením vlády: 91 % odmítá krácení důchodů. 86 % protestuje proti úsporám ve zdravotnictví. 84 % odmítá krácení financí v oblasti rodinné politiky. 83 %  považuje za nesmysl zvýšení daně z přidané hodnoty. Popularita kancléřky klesla z prvního místa na třetí příčku…

 

Francouzský ministr pro hospodářskou konjunkturu (Plan de relance économique francais) Patrick Devedjian, vystoupil ve francouzském televizním programu „France 2“. Označil německá úsporná opatření za kontraproduktivní a prý s podporou Francie a USA počítat nelze.