Alexandr Vondra nechce dělat z armády cizineckou legii, mezi vedením ODS a pražskou ODS zuří studená válka a premiér Petr Nečas stmeluje koalici.
Premiér Nečas pokračuje ve stmelování koalice podle vzoru modrý kořen. Na poradě českých velvyslanců prohlásil taktně, že „při prosazování vlastních názorů se nesmíme dostat do pozice, že budeme někoho mentorovat nebo pronášet silácká slova neadekvátní naší politické váze.“ To je sice pravda, ale říci to jednou by snad bylo stačilo, jinak to začne vypadat, že pan premiér pronáší silácká slova neadekvátní své politické váze a zároveň chce za každou cenu donutit ministra Schwarzenberga až k pláči.
Ministr zahraničí zatím poskytl rozhovor rakouskému týdeníku Profil (potřebuje si v Rakousku spravit reputaci). Zastal se německého exprezidenta Köhlera v tom, že by se Evropa a jmenovitě Německo neměly stydět přiznat, že mají v Afghánistánu hospodářské zájmy. Možná by bylo ale správnější říci „i hospodářské zájmy“, protože hlavní zájem Západu je, aby se z Afghánistánu nestala nekontrolovatelná základna islámských radikálů, nedefinované území, které může v budoucnu sloužit vyčůraným zemím k okolí jako soubor odpalovacích ramp k jaderným útokům nejdřív na Izrael, pak na Evropu, nakonec i na USA. Pokud jde o xenofobii, prohlásil: „Nenávist k cizincům je odporná vlastnost. Neohrožují nás minarety a mešity, ale vlastní ztráta orientace. Problém není to, že někdo jiný má hodnoty a přesvědčení, ale to, že právě ty jsme ztratili.“ To docela sedí. A stejně mi připadá v dnešní době skoro odvaha, říká-li ministr zahraničí takové země, jako je ČR: „Když sedmdesátník už nepoznává svou čtvrť, protože se tam mluví výhradně srbsky a turecky, je to pochopitelný problém.“ (Já coby sedmdesátník mám takový problém s ruštinou, to, že rusky umím, mi pomáhá jen částečně).
Další zkartáčovaný ministr je Jaromír Drábek (rovněž TOP09 a rovněž na ministerstvu vyrvaném ODS) Nečas se na něm může vyřádit o to lépe, protože vetřelec převzal resort, který před časem ovládal on. Návrhy změn zákoníku práce, které Drábek předložil, považuje premiér za bezzubé, a vůbec, doporučil mu, aby raději převzal to, co on sám v Topolánkově vládě připravil. Doporučil mu to na stránkách Hospodářských novin. Znovu se cítím nucen připomenout premiérova moudrá slova, že „při prosazování vlastních názorů se nesmíme dostat do pozice, že budeme někoho mentorovat nebo pronášet silácká slova neadekvátní naší politické váze“, notabene přitom používat jako hlásnou troubu noviny. Nevím, proč to premiér dělá. Chce se TOP09 zbavit? V každém případě by si zasloužil zlatou medaili poručíka Duba. Topolánek se podobně nechoval. Jistě, je otázka, zda to bylo proto, že si to nemohl dovolit, nebo proto, že byl politicky smířlivější nátury. Ale i kdyby platilo to první, pan Nečas si to nejspíš taky nemůže dovolit, jenom o tom zatím, jak se zdá, neví. (Pro spravedlnost je třeba říci, že v některých konkrétních věcech je Drábkův návrh podivný. Navrhuje např. – mimo zákoník práce – aby se tomu, kdo dá výpověď bez vážného důvodu, zkrátila podpora. Kdo a na základě jakých kritérií rozhodne o tom, co je vážný důvod a co ne?)
„Nechci z armády dělat cizineckou legii“, prohlásil ministr Vondra. Je to ušlechtilý záměr, získal by si nesmrtelnou slávu, kdyby dal dohromady armádu schopnou se aspoň týden bránit nepříteli (do té doby, počítám, by našim spojencům nezbylo nic jiného, než nám přijít na pomoc). V moderní době zatím žádná naše armáda neměla příležitost něco podobného demonstrovat.
Pan prezident poprvé po sedmi letech opět navštíví PS a přednese projev o stavu vlasti. Bude to těsně před volbou ombudsmana. Diskuse k tomu žádná nebude, jak oznámila předsedkyně Němcová, s prezidentem se totiž nediskutuje, prezident se poslouchá. Předpokládám, že to ví i premiér Nečas. Navíc se patrně dočká mohutné podpory a laskavého podrbání za ušisky před nastoupenou jednotkou (že by v tom nebyly přítomny i prvky kartáče si nedovedu představit, pan Nečas je ostrý hoch, a ti se, stejně jako ostří psi, musí pojednávat přísně). Čert Topolánek je mj. i Nečasovou zásluhou pryč a z místnosti vyvanul už i jeho pekelný puch, takže pan prezident nebude riskovat, že by se mu mohlo udělat nevolno. Naopak, svíčkové báby z ODS budou šířit vůni kadidla. Zcela bez souvislosti s předchozí větou cituji, co řekla předsedkyně PS Němcová: „Jsem ráda, že pan prezident Sněmovnu navštíví, protože jsem v minulém volebním období jeho návštěvu postrádala.“ Pokud by snad paní předsedkyně během prezidentova projevu omdlela nadšením nebo jen upadla do extáze, bude to díky jejímu vyvýšenému postavení vidět celý národ.
Mezi vedením ODS a pražskou ODS zuří i nadále latentní studená válka, srovnatelná s tou mezi Rathem a Haškem. Vedení ODS váhá, zda se nejvyšší představitelé strany mají kompromitovat svou účastí na volební kampani pražského zájmového klubu ODS. Ať už tam budou nebo ne, vypadá to tak, že modré Praze už není pomoci. Nějak to v posledních osmnácti letech v Praze přepískli.
Luděk Navara se v MfD věnuje problémům německých hrobů (tj. hrobů zamordovaných německých civilistů a válečných zajatců po konci války porůznu v Čechách). Píše, že policie případy vyšetřovala hned po válce bez politických vlivů. Bodejť, už se psalo o tom, že rozkládající se mrtvoly, nedbale zahrabané mimo hřbitovy, otravovaly zdroje pitné vody. O tom „bez politických vlivů“ si dovolím pochybovat, protože drtivá většina případů byla odložena s odkazem na zákon č. 115/1945 Sb., který jen politický až na půdu. Vznikla dokonce poslanecká komise, jenže, jak uvádí pan Navara, o většině případů se veřejnost nedozvěděla, protože „spisy byly vedeny jako tajné“ (předseda komise, o tom už pan Navara nepíše, byl po únoru pro sichr odsouzen k smrti, nejspíš aby něco nevykecal; naštěstí včas emigroval). Problém podle pana Navary spočíval v tom, že při vraždění často nešlo o spravedlivou odplatu či o spravedlivé rozhořčení. V civilizovaných zemích se pro „spravedlivou odplatu“ (co to je? Výše zmíněný zákon ji nijak nevymezuje) nebo pro spravedlivé rozhořčení nevraždí ani nepopravuje, takové akci se říká lynč. Ale: přestože se němcožrouti typu Daniela Kaisera zlobí, je dobře, že se o těch věcech zase píše. Problém je jen, jak se o nich píše.
Rakouský ministr obrany se vyjádřil pro zachování tradiční rakouské neutrality a proti možnosti, že by Rakousko vstoupilo do NATO. Připomíná v tom ministra obrany nově vzniklé maďarské republiky po skončení první světové války, který měl údajně prohlásit: nechci už vidět žádného vojáka! Ale was heisst heute Neutralität? Tématu se týká naše dnešní glosa.
