Jan Šibík - Povodně, Chrastava, den poté

Jan Šibík - Povodně, Chrastava, den poté Zdroj: Jan Šibík

Bydlení v záplavové zóně je něco jako ruleta

Politolog Bohumil Doležal se vrací se svou denní rubrikou Co přinesl den. Tentokrát o pokusu a omylu Víta Bárty, o povodňové buzeraci a o tom, že v KDU-ČSL to vypadá sice bídně, ale ještě není vše ztraceno.

 

Ministr Bárta se rozhodl v rámci úspor zastavit stavbu řady dálnic. Pak tu řadu výrazně omezil. V tisku se objevily zprávy, že ministerstvo dopravy hodlá zdražit dálniční známky pro osobní auta. Ministr pak tuto zprávu rozhodně dementoval. Těžko se zbavit dojmu, že se pan ministr učí ministrovat za pochodu, metodou pokus – omyl.

 

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman poskytl (po Mladé frontě Dnes a Lidových novinách) rozhovor Právu. Na otázku, jak se staví ke „zveřejnění svazku Milana Kundery“ (jakého svazku, jde zřejmě o policejní zápis ohledně udání na VB) slíbil, že se něco podobného už opakovat nebude. Je mi líto, ale pan Herman neznamená vůči panu Pernesovi v zásadě žádnou změnu – jen to, že nestudoval VUML a nepsal za normalizace ideologické bláboly, a to je trochu málo. Hovoří dále o tom, že není podpis jako podpis (rozuměj podpis na vázacím aktu agenta StB). Něco jiného je podpis na základě pragmatického kalkulu a kvůli výdělku a něco jiného je podpis „vynucený fyzickým či psychickým mučením“. Jistě není podpis jako podpis, ale jedno mají společné: že se takové věci podpisovat nemají, a každý z podpisujících to dobře věděl. Proto jsem přesvědčen, že těch, co to podepsali jen a jen „na základě pragmatického kalkulu a kvůli výdělku“ bylo naprosté minimum, drtivá většina agentů se uvázala pod menším či větším nátlakem. A nedovedu si představit, že by agent byl získán „fyzickým mučením“, takový spolupracovník by byl nepoužitelný.

 

Jihomoravský hejtman Hašek je toho názoru, že lidé, bydlící v záplavových oblastech, by měli platit něco jako je povinné ručení u motorových vozidel. Domnívá se, že paušální stokorunový příspěvek, který by platili všichni, není na místě, protože „je to hazard lidí, kteří si stále staví a obnovují domy v záplavových zónách, kde chtějí i nadále žít a byli už opakovaně vyplaveni“. Vychází zjevně z toho, že se nechají vyplavovat naschvál a měli by za to pykat. Je to velmi originální pojetí solidarity, tzv. buzerační socialismus. Pan hejtman se zjevně inspiroval někde v díle svého slavného jmenovce.

 

KDU-ČSL je na tom sice bídně, ale všechno ještě není ztraceno. Má nového poradce, politologa Lukáše Jelínka, který zjevně působí zatím jako tzv. tajný rada (viz dnešní článek v Právu). Využijí lidovci tuto šanci?

 

Topolánkova vláda kdysi v mimořádné tísni slíbila subvence ve výši jedné a čtvrt milionu korun pro obce v oblasti, kde měl stát americký radar, a to bez ohledu na to, zda se plán bude realizovat, nebo ne. Topolánek zjevně v zoufalství kalkuloval s tím, že se mu podaří aspoň někoho obměkčit. Stavba radaru se neuskutečnila, Rusové via facti nabyli práva rozhodovat o tom, jak budeme zajišťovat svou národní bezpečnost, Paroubek triumfoval a zapsal se výrazným, i když třeba ne zrovna zlatým písmem do našich dějin, ale jedno pozitivum, jak vidno, tu přece jen je. Jak nyní sdělil Právu starosta Rožmitálu pod Třemšínem (za KSČM), „z vládní miliardy jsme dostali necelých 40 milionů korun“. Myslím, že je to v pořádku, podle známého hesla „za službu vlasti se neplatí“.

 

V MfD (příloha Střední Čechy) dnes píší, že Mašínové zabili svázaného a omámeného policistu při akci, při níž si chtěli obstarat zbraně pro útěk na Západ. To prosím není vůbec, ale ani trochu pravda. Zabili ho proto, že si chtěli obstarat zbraně pro odbojovou činnost, kterou plánovali, a obávali se, že by je mohl identifikovat. Bylo to v roce 1951, na emigraci tenkrát nepomýšleli. Vůbec nemám nic proti tomu, aby se o „případu Mašínové“ mluvilo věcně a kriticky (sám jsem se o to snažil). Soustavné opakování toho, že jim v podstatě nešlo o nic jiného, než utéct na Západ (tohle tvrzení se objevilo nedávno v několika čtenářských listech v MfD), kterému se nepravda z dnešní středočeské přílohy listu nebezpečně blíží, nemá s věcností nic společného. Je to indolence, blížící se poněkud prasárně.

 

Pražští radní schválili projekt, podle něhož mají být zvlášť nepřizpůsobiví a zatvrzelí bezdomovci sestěhováni do sběrného tábora na pražském předměstí. Po čase budou odtud odsunuti, prozatím jen na jiné místo na okraji Prahy. Předpokládá se, že zatím půjde asi o tři sta lidí. Zatvrzelý bezdomovec je podle radního Janečka ten, který nechce pracovat a bezdomovecký život se mu líbí. Výslovně upozorňuji, že nejde o legraci, ale o skutečnost. Tématu se týká naše dnešní glosa.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/

Foto: Jan Šibík