Po každé povodni v Česku politici ihned vystartovali na pomoc postiženým (kromě Václava Havla v srpnu 2002, kdy se zapomněl s manželkou a psy na dovolené v Portugalsku). Mnohdy však řešili následky záplav nekoncepčně. Až teď nová vláda přichází s jedním dlouhodobějším řešením.
Premiér Petr Nečas v pondělí oznámil, že jeho vláda nechce povodňové dluhopisy. Peníze pro řešení následků podobných katastrof se v budoucnosti mají řešit tím, že ze slevy na dani z příjmu by se odvádělo sto korun měsíčně na takzvanou rezervu povodňové solidarity. Ročně by to vyneslo čtyři miliardy a na tyto peníze by se nemělo sahat. Jen v případě živelné pohromy.
Zkusme uvěřit tomu (v naší zemi je to ale těžší než těžké), že další kabinet tyto peníze skutečně neprojí a neutopí někde jinde. Pak by to byl dobrý a správný krok, jenže je nedostatečný.
Následovat by měl konečně koncepční a dlouhodobý program státu v případě péče o půdu, les i celou krajinu. Protože zásahy člověka a takzvané „betonování“ země důsledky bleskových povodní neustále zesilují. Samozřejmě, že člověk nikdy neovládne přírodu a katastrofy se budou opakovat. Lze ovšem dlouhodobými opatřeními o něco zmírnit jejich následky. Jenže to si vyžaduje hodně peněz a práci, která zabere (podle odhadu odborníků) minimálně deset let. Jenže zatím jednotlivé politické strany, ministerstva a ekologové velmi složitě hledají společná stanoviska při řešení čehokoli, co je dlouhodobější.
Snad je nový návrh vlády na povodňový fond krokem, který povede k tomu, abychom příště při záplavách nehledali peníze v různých dírách a nerozbíjeli rozpočet a rezervní fondy úřadů.
Viliam Buchert, viliam.buchert@mfdnes.cz
