118 hlasů v Poslanecké sněmovně, které ve volbách získaly ODS, TOP 09 a Věci veřejné, dokáže někdy divy. Nejdříve se obsadí všechny významné posty a opozice se pustí k lizu v poslaneckých výborech jen proto, že se tak stát musí. Nová vláda, jež má koaliční smlouvu, kterou je správné podpořit, se v tomto někdy chová, jako by měla vládnout navždy.
Takový postup je krátkozraký a středopravicovému kabinetu se nemusí vyplatit. Není rozumné provádět čistky, které připomínají nechvalně známou „noc dlouhých nožů“, na všech důležitých místech na všech ministerstvech. Navíc jistota, že na důležité posty přicházejí vždy ti „praví“, je minimální.
Výkonná a nezkurompovaná státní správa je ten největší dar, jaký může demokratický stát mít. Všichni noví ministři ale spustili čistky, které mohou kromě mnoha podezřelých šibalů zlikvidovat i dobré úředníky. A to by bylo pro zemi neštěstí.
V některých případech se pak zachází do extrémů. Například pro bývalého ministra zahraničí Jana Kohouta se prý nerýsuje v české diplomacii žádné místo. To je krajně neobvyklé, protože exšéfové diplomacií bývají všude na světě „odklizeni“ na pro stát důležité posty, kde mohou dále pracovat pro svoji zemi. Karel Schwarzenberg ale podle informací z Černínského paláce nechce poslat Kohouta ani jako velvyslance do Říma.
Některým exponentům bývalé vládní garnitury (zde musíme počítat dohromady kabinety Mirka Topolánka i Jana Fischera) se dají vyčíst mnohé věci, ale pokud budou muset zmizet všichni, dělají ministři Petra Nečase hloupý krok.
